Obchodní večeře: potěcha i prokletí

Dohodl jsem se s ostatními štíry, že tentokráte dáme nějaké odlehčenější téma, abychom pořád nemudrovali jen o složitých tématech top managementu. Takže jdu psát o jídle na služebních cestách. Pro člověka neznalého života v mezinárodním byznysu to asi může být dost jasné: ti chlapíci v kvádrech si pěkně létají, povalují se v drahých hotelech a mastí si tlamy v luxusních restauracích.

Pro ty z nás, kdo tuší, jak je to doopravdy, je téma stravování během obchodních cest povětšinou daleko méně sexy. Řada z nás si asi v prvé řadě vybaví děsivě nepravidelnou životosprávu, hnusné jídlo ve většině aerolinek, pozdní večeře končící bezednou nocí v hotelu s tunou nestráveného jídla v žaludku.

Pokusím se ale o vyvážený pohled a v následujícím textu se budu snažit vzpomenout na nejlepší, nejhorší a nejzajímavější kulinářské zážitky z obchodních večeří.

Tohle byla asi jedna z nejzajímavějších večeří mého života. Diskuse s hostitelem, saudsko-arabským šejkem, byla skvělá a moc jsme nevnímali, co jíme – i když to chutnalo velmi dobře. Když jsem pak tuhle fotku ukázal svému otci, zanalyzoval situaci velmi briskně slovy: „ty jsi sežral velblouda!“. Čti dál →

Obchodní večeře a zážitky z nich

Co udéláte, když Vás obchodní partner v Texasu při začátku večeře vyzve, abyste všechny své zbraně položili před sebe na stůl ? Anebo když Vám personál restaurace v Barceloně začne vyhrožovat, že na Vás zavolá policii, protože chcete začít obchodní večeři už v 6 hodin večer ?

Obchodní svět se ve vztahu k obchodním večeřím zdá být rozdělen do dvou táborů. Jedni je považují za nutné zlo, druzí si je nezakrytě užívají – z důvodů, které mnohdy se samotným jídlem vůbec nesouvisejí ( ale samozřejmě mohou ! ).

  Čti dál →

Veselé historky z obchodních večeří

Jíst či nejíst, pít či nepít? Toť otázka! Zvláště když sedíte na obchodní večeři s čínskými partnery v Šanghaji, stůl se prohýbá dobrotami a vy nemáte ani tušení, co je půlka těch pokrmů na otáčejícím se kole uprostřed stolu. Jídlo, které vypadá jako had (taky se později ukáže, že je to had) se k vám na točně nezadržitelně blíží, kolegové si vesele nakládají a vy víte, že během 15 vteřin se budete muset rozhodnout…

Dnešní příběh na TřiŠtíři je tedy o obchodních večeřích, etiketě, kulinárních a kulturních zážitcích a samozřejmě i o veselých historkách z restaurací po celém světě. Určitě jste rovněž zažili nějaké povedené příhody – napište nám do komentářů ať se něco dozvíme a samozřejmě také naši ostatní čtenáři.

Čínský otočný stůl – skvělý vynález

Čti dál →

Tyranie čísel při řízení byznysu

Stalo se vám už někdy, že jste se ve firmě dostali do stavu “paralysis by analysis”, česky asi
podobně “paralýza analýzou”? Co jste udělali? Jak se vypořádat se situací, kdy máte pocit,
že čísla a různé údaje ovládly firmu a management se nerozhoduje, jen čeká na další a další
analýzy? Čísla jsou pro řízení byznysu rozhodně velmi důležitá, ale je potřeba dát pozor,
která čísla a jak často sledujeme, a také kdy je potřeba se rozhodnout na základě
dostupných informací a nečekat na nějaké další, nové, protože jinak budeme čekat navždy.
O těchto manažerských dilematech, která všichni pravidelně zažíváme – nejenom v práci, ale
často i doma 😉 je dnešní článek na našem blogu.

Dan pracuje na zahradě

Pšeničné pivo a práce na zahradě často pomohou ignorovat zbytečné firemní údaje

Čti dál →

Analýza (nejen) čísel při řízení byznysu

Čím dál více generálních ředitelů se rekrutuje z nefinančních kruhů byznysu, např. z marketingu nebo provozních expertů, rozumějících výborně potřebám zákazníka, procesu vzniku produktů a jeho kvalitě. To samozřejmě platí i pro banky a jiné finanční byznysy: do čela těchto firem jsou jmenováni experti rozumějící finančním produktům, které vytvářejí a prodávají, nikoli experti na finanční účetnictví, finanční kontroling nebo finanční plánovací proces.

Je proto o to více překvapivé, jak houževnatě se při řízení byznysu drží názor, že základem všeho jsou čísla. Rozuměj finanční čísla o byznysu a jeho různých stránkách. „Stát – to jsem já!“, říkal Ludvík XIV. „Byznys – to jsou čísla!“, říkají mnozí vrcholoví manažeři.

Čísla jsou na tom stejně jako staré fotografie. Zachycují totiž skutečnost, která již neexistuje v momentě, kdy se na ně díváte. Tedy pokud náhodou není váš aktuální lokální čas 14:15… Čti dál →

Analýza a business: jak se to rýmuje?

Od nedávné doby žijeme ve zcela novém světě: Brexit a vítězství Donalda Trumpa dokázaly většinu z nás dost drsným způsobem přesvědčit, že jsme věřili špatným božstvům. Naše pevná víra v rozhodování založené na faktech je asi založená na méně pevných základech, než jsme doufali. Nacházíme se ve světě, kterému se velmi nehezkou novoangličtinou říká „post-truth-world“. Postaru bychom asi řekli, „pravda nevítězí“, respektive zase tak moc nikoho nezajímá. Do čela se derou noví vůdci národů (a bohužel i firem), kteří pracují s fakty velmi „kreativním“ způsobem. Nejenom že používají fakta velmi účelově, ale často velmi záměrně zaplavují mediální prostor spoustou blábolů, polopravd a zjevných lží. Velmi umně tak zamlžují realitu a jsou schopni lidi přesvědčit, že kolečko je hranaté a bílá je černá (a o 3 roky později zase naopak).

Ani velmi sofistikovaná analýza někdy nepomůže – třeba když je firma úplně mimo trh a analyzováním toho, kde je, nemá šanci najít cestu tam, kde by měla být

Čti dál →

Proč mám rád e-maily?

Přiznám se ke strašné věci – nevadí mi e-maily, ba co víc – preferuji je jako jeden ze zásadních nástrojů business-to-business komunikace. V následujícím textu se pokusím vysvětlit proč.

Připravil jsem navíc neumělý pokus o e-mailové desatero. Třeba Vám pomůže. Nebo Vás povzbudí ke sdílení Vašich zkušeností, kladných i záporných. Těším se na ně! Pište (třeba na náš e-mail tristiri@tristiri.cz :-).

Psaný text má své výhody – je přesný a jasný, hůře se dezinterpretuje. Ale ne vždy je to ideální forma komunikace.

Čti dál →

Email = metla lidstva?

Kdo dnes nemá emailovou adresu? Kdo dnes má jen jednu? Kdo nečte emaily každý den? A kdo je čte “pořád” na svém “chytrém” mobilním telefonu? Komu píská příchozí email v kapse při večeři s rodinou nebo když sedí ráno na toaletě? Snad se všichni někde poznáváme…

Lákavá klávesnice, stačí se rozepsat a email je na světě

Lákavá klávesnice, stačí se rozepsat a email je na světě…

Nedávno jsem poslouchal rozhovor s hercem Jaroslavem Duškem, známým pro své řekněme neobvyklé názory (které v mnohém dávají velký smysl), o výchově dětí a tak mě napadlo, jestli má email. Nevím, ale myslím, že má. Myslíte, že každou minutu sleduje, jestli mu nějaký nepřišel? Taky nevím, ale nevypadá na to. Vypadá, že je v pohodě, možná i proto, že emaily čte pouze v nějakém vyhrazeném čase a tak mu jeho inbox nepřekáží žít život.

K čemu se email hodí a k čemu vůbec ne? Jak se nezbláznit z 50+ zpráv každý den? Jak být efektivnější při zpracovávání emailů, těch potvor elektronických? Jak netříštit svou pozornost elektronikou při nějaké důležité činnosti? O tom je dnešní článek od Dana. Čti dál →

Emailová komunikace: prokletí ( nejen ) obchodního lidstva

Středověký obchod měl své pohromy: Čingischána, Attilu Bič boží, neléčitelné neštovice a černý mor. My dnes máme místo těchto katastrof email. Ten vykonává stejné funkce, ale na rozdíl od dávných pohrom pracuje neúnavně, vytváří krize rychlostí světla a prohlubuje je s dramatičností, o které se Čingischánovi mohlo jen zdát.

Také se občas ocitáte v situaci, kdy si rvete vlasy nad emailem, který jste právě odeslali ? Proč jen jste chvíli, třeba aspoň hodinu, nebo nejlépe celý jeden den, s jeho odesláním nepočkali !

Základní a naprosto zásadní vlastností emailu, jeho fascinující tváří, kterou nám uživatelům nastavuje a s jejíž pomocí nás vždy a znovu úspěšně svádí, , je jeho rychlost a dynamičnost. Proto jej tak rádi a často, spolu s jinými e-komunikačními prostředky, používáme. Email je náš nejlepší přítel : na naše zadání reaguje okamžitě a bez zbytečných řečí. Je pokaždé tím, kým ho chceme mít. Když se my změníme, on změní svůj výraz, tón a jazyk okamžitě s námi. Je prostě jako živý, nádherný a spolehlivý životní druh. Stačí stisknout knoflík SEND anebo ENTER a vaše myšlenky se instantně stanou pevnou součástí světa mnohem rozsáhlejšího, než je ten váš vnitřní, který je vyprodukoval.

Ovšem zde je také největší problém emailu: knoflík ODESLAT nelze totiž nijak „ odetisknout“. Čti dál →

Miro v RetailNews

Zastavil jsem se v Praze a promluvil na Retail Summitu 2017 před více než tisícovkou účastníků. Své vystoupení jsem shrnul i v textu, který vyšel v odborném časopise RetailNews.

Zdůraznil jsem, že mnohé české firmy a jejich manažeři mají ke globálnímu trhu jaksi ambivalentní, sladkokyselý vztah: nesmírně je lákají možnosti, které by tento trh pro jejich byznys mohl představovat a zároveň je děsí rizika vyplývající z jeho odlišnosti od známého trhu domácího. Ač se to může zdát poměrně troufalé, na základě svých vlastních zkušeností mohu říct, že i menší podnik může na globálním trhu uspět, bude-li řídit své podnikání na něm podle několika málo prověřených principů.

Tisícovka obchodníků a výrobců na pražském Retail Summitu 2017 pozorně poslouchala, jak uspět na globálním trhu Čti dál →