Koronavirus a krize firemní identity a kultury

Stejně jako v celé společnosti i ve firmě jsou lidé s opačnými názory na koronavirovou krizi, její charakter a její řešení. Na jedné straně stojí extrémní křídlo s názorem že očkování proti COVIDu by mělo být nařízeno jako povinné všem, na druhé straně pak zaměstnanci s názorem, že nikdo žádné očkování nepotřebuje. Různě velká skupina osob pak kolísá mezi těmito dvěma názory jako mezi dvěma póly magnetu. Jaký může mít tedy koronavirus a diskuse o něm dopad na firemní kulturu a identitu?

Firmy v byznyse však neexistují proto, aby se na jejich půdě vedla diskuse o koronaviru. Existují proto, aby dosahovaly svých podnikatelských cílů, tj. přinášely svými produkty a službami uspokojení spotřebitelům a přitom vytvářely zisk pro majitele. Je proto v zájmu všech, spotřebitelů, majitelů, zaměstnanců i vedení firem, aby se v důsledku těchto citlivých a horkých koronavirových diskusí mezi zaměstnanci nezhoršilo pracovní prostředí a pracovní vztahy natolik, aby to vážně ohrožovalo dosažení firemních cílů.

Pozornost vedení firem proto musí být nutně věnována stejnému přístupu ke všem zaměstnancům, ať už je jejich názor na koronavirus jakýkoli. To v praxi znamená vytvoření takových pracovních podmínek a pravidel, aby se každý zaměstnanec, s jakýmkoli názorem na koronavirus, mohl cítit respektován a slyšen, aby bylo každému zaměstnanci umožněno vykonávat jeho práci, byť ne úplně všechny jeho názory ohledně toho jak by měla koronavirová opatření na pracovišti vypadat jsou vedením akceptovány. Pokud vedení firmy zaujme pozici jakéhokoli extrémního názoru na koronavirus, riskuje vážnou vnitrofiremní roztržku, která dříve či později může vést až ke zničení stávající firemní kultury a-nebo k nežádoucím odchodům kvalitních zaměstnanců.

Je tedy vpravdě nesmyslem nařizovat povinné COVID očkování všem zaměstnancům. COVID očkování není ani žádným očkováním, protože nesplňuje vědeckou definici očkování: i naočkovaní mohou dostat virus a rozšiřovat jej, nejsou před nemocí chráněni a mohou ji dostat, a účinnost očkování je pouze krátkodobá. Navic možné nežádoucí účinky očkování při jeho dlohodobém opakovaném aplikování nejsou vůbec známé a ověřené. 

Otázkou zůstává, jakou právní odpovědnost ponese v budoucnosti za případné nežádoucí účinky zaměstnavatel, který za těchto podmínek povinné COVID očkování svým zaměstnancům nařídil. Spíše než o očkování se jedná o nařízení povinného a opakovaného užívání léků. Mnohem lepší přístup je umožnit jej těm, kteří o něj stojí, a nechat na zaměstnancích, ať se sami rozhodnou.

Vládní opatření bohužel tento racionální, humanistický a jedině správný přístup vůbec nepodporují a velmi tak napomáhají zhoršení pracovních vztahů, prohlubování stresu na pracovišti a  krize na pracovním trhu. Ve svém důsledku musí tento přístup nutně vést ke zhoršení produktivity práce a jeho cenu zaplatíme my všichni spotřebitelé.

Co si myslíte Vy, naši čtenáři? Napište nám do komentářů, těšíme se na Vaše názory.

S tématem firemní kultury souvisí udržení a motivace našich nejlepších lidí. Na současném trhu práce je problém relevantní více než jindy. Poutavý příběh z praxe jak motivovat a udržet ty nejlepší je tady.

Image credit: Orna Wachman from Pixabay

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.