Kdo na moje místo

 

Dvacet osm let po pádu komunistické centrálně plánované ekonomiky, nástupu svobodného trhu a vzniku úspěšných soukromých firem náhle narůstá palčivý manažersko-vlastnický problém, se kterým žijící generace Čechů nemají žádnou historickou zkušenost: co dál s naší firmou ? Komu a jak ji předám ? Jak zajistit další pokračování úspěchu ? Nebude lepší byznys prodat ?

Při generační výměně v soukromě vlastněné firmě samozřejmě svou roli hraje specifický kontext situace, tj. velikost byznysu, jeho vlastnická struktura, charakter podnikání , poměry mezi členy podnikatelské rodiny apod. Cílem tohoto článku není představit různé technické a právní způsoby řešení problému generační výměny v soukromé firmě – např. předání byznysu potomkovi, prodej byznysu, změnu právní formy podnikání za účelem oddělení manažerské a vlastnické funkce, vytvoření nadace nebo holdingu, kterámu je byznys svěřen k řízení atd. – ani analyzování zahraničních zkušeností s generační výměnou. Jde mi o zaostření na několik obecně platných principů, jejichž důsledná aplikace usnadní a zjednoduší složité navigování v rozbouřených vodách generační výměny.

Čti dál →

Kdybych si dnes vybíral své první zaměstnání

Kdybych si dnes vybíral své první zaměstnání v byznyse, určitě bych okamžitě pomyslel na to, že zkušenost je nepřenositelná a hledal bych na nějaké správné, zkušené adrese dobrou radu. Kéž bych před lety věděl to co vím dnes a tušil souvislosti i jejich stíny ! Jenže dobré rady tehdy moc neexistovaly a když už ano, tak živořily někde v ilegalitě nebo poloilegalitě komunistické moci a nebylo snadné ani bezpečné je vyhledat.

Dnešení generace, tzv. „ Millenials“, to má oproti naší generaci o hodně jednodušší. Tak zaprvé už nežije v zemi s centrálně plánovanou – nebo lépe řečeno ničenou – ekonomikou pod vládou komunistické diktatury. Za druhé jsou Millenials ve virtuálním světě webových stránek a Internetových vyhledávačů více doma než ve skutečném reálném světě okolo nich. A tak jim neunikne žádná, ani sebemenší informační myška. Všechno si vyhledají, prostudují pečlivě všechny protichůdné názory a polemiky, porovnají fakta a pak si nakonec vytvoří názor svůj vlastní.

Jenže zkušenost je bez sdělení osobního zážitku nepřenositelná a protože vím, že Millenials fungují a přistupují k světu převážně virtuálně / tedy kromě jídla a pití, zatím /, rozhodl jsem se napsat tento článek a umístit jej na http://www.třištíři.cz. Doufám totiž, že Millenials už tuto kvalitní webovou stránku objevili a tak bude naše vzájemná komunikace snadno navázána. Mluvit ke generaci Millenials jinak než přes Internet nemá smysl a chtějí-li si přečíst zajímavé články o zkušenostech z byznysu, které jim mohou pomoci při vybírání jejich prvního zaměstnání, tak snad při brouzdání Internetem na tuto webovou stránku také narazí.

Takže pojďme k věci. Hlavně heslovitě, v krátkých větách. Aby to pak mohli přeposílat dál na různá jiná elektronická média.

Čti dál →

Místo na slunci aneb kritické problémy výrobce potravin ve 21. století

Je skutečně nejdůležitějším problémem dnešního výrobce potravin kolik jeho výrobků se prodává v promočních akcích ? Nebo jestli retailový obchodník prodává za ceny nižší než jsou výrobcovy náklady na výrobek ? Nebo zalistovací poplatky a finanční podpora marketingových aktivit retailového obchodníka ?

Tedy vlastně pouze vztah výrobce a obchodníka, všechny jeho skřípající plochy, racionální či politicky rozjitřené problémy ? Sledujete-li kolik času a pozornosti se věnuje odborným diskusím na toto téma ve veřejném prostoru, v médiích a na konferencícíh, s úžasem zjišťujete, že zřejmě ano.

Jsem přesvědčen, že nic není vzdálenější realitě než tato pseudodiskuse. Expertní diskuse o postavení výrobce potravin v ekonomice by měla být dnes intenzívně vedena o úplně jiných problémech. Pokusím se v tomto článku některé z nich nastínit a podotýkám, že každý z nich by si zasluhoval opravdu hlubokou analýzu.
Čti dál →

Obchodní večeře: potěcha i prokletí

Dohodl jsem se s ostatními štíry, že tentokráte dáme nějaké odlehčenější téma, abychom pořád nemudrovali jen o složitých tématech top managementu. Takže jdu psát o jídle na služebních cestách. Pro člověka neznalého života v mezinárodním byznysu to asi může být dost jasné: ti chlapíci v kvádrech si pěkně létají, povalují se v drahých hotelech a mastí si tlamy v luxusních restauracích.

Pro ty z nás, kdo tuší, jak je to doopravdy, je téma stravování během obchodních cest povětšinou daleko méně sexy. Řada z nás si asi v prvé řadě vybaví děsivě nepravidelnou životosprávu, hnusné jídlo ve většině aerolinek, pozdní večeře končící bezednou nocí v hotelu s tunou nestráveného jídla v žaludku.

Pokusím se ale o vyvážený pohled a v následujícím textu se budu snažit vzpomenout na nejlepší, nejhorší a nejzajímavější kulinářské zážitky z obchodních večeří.

Tohle byla asi jedna z nejzajímavějších večeří mého života. Diskuse s hostitelem, saudsko-arabským šejkem, byla skvělá a moc jsme nevnímali, co jíme – i když to chutnalo velmi dobře. Když jsem pak tuhle fotku ukázal svému otci, zanalyzoval situaci velmi briskně slovy: „ty jsi sežral velblouda!“. Čti dál →

Obchodní večeře a zážitky z nich

Co udéláte, když Vás obchodní partner v Texasu při začátku večeře vyzve, abyste všechny své zbraně položili před sebe na stůl ? Anebo když Vám personál restaurace v Barceloně začne vyhrožovat, že na Vás zavolá policii, protože chcete začít obchodní večeři už v 6 hodin večer ?

Obchodní svět se ve vztahu k obchodním večeřím zdá být rozdělen do dvou táborů. Jedni je považují za nutné zlo, druzí si je nezakrytě užívají – z důvodů, které mnohdy se samotným jídlem vůbec nesouvisejí ( ale samozřejmě mohou ! ).

  Čti dál →

Veselé historky z obchodních večeří

Jíst či nejíst, pít či nepít? Toť otázka! Zvláště když sedíte na obchodní večeři s čínskými partnery v Šanghaji, stůl se prohýbá dobrotami a vy nemáte ani tušení, co je půlka těch pokrmů na otáčejícím se kole uprostřed stolu. Jídlo, které vypadá jako had (taky se později ukáže, že je to had) se k vám na točně nezadržitelně blíží, kolegové si vesele nakládají a vy víte, že během 15 vteřin se budete muset rozhodnout…

Dnešní příběh na TřiŠtíři je tedy o obchodních večeřích, etiketě, kulinárních a kulturních zážitcích a samozřejmě i o veselých historkách z restaurací po celém světě. Určitě jste rovněž zažili nějaké povedené příhody – napište nám do komentářů ať se něco dozvíme a samozřejmě také naši ostatní čtenáři.

Čínský otočný stůl – skvělý vynález

Čti dál →

Tyranie čísel při řízení byznysu

Stalo se vám už někdy, že jste se ve firmě dostali do stavu “paralysis by analysis”, česky asi
podobně “paralýza analýzou”? Co jste udělali? Jak se vypořádat se situací, kdy máte pocit,
že čísla a různé údaje ovládly firmu a management se nerozhoduje, jen čeká na další a další
analýzy? Čísla jsou pro řízení byznysu rozhodně velmi důležitá, ale je potřeba dát pozor,
která čísla a jak často sledujeme, a také kdy je potřeba se rozhodnout na základě
dostupných informací a nečekat na nějaké další, nové, protože jinak budeme čekat navždy.
O těchto manažerských dilematech, která všichni pravidelně zažíváme – nejenom v práci, ale
často i doma 😉 je dnešní článek na našem blogu.

Dan pracuje na zahradě

Pšeničné pivo a práce na zahradě často pomohou ignorovat zbytečné firemní údaje

Čti dál →

Miro v RetailNews

Zastavil jsem se v Praze a promluvil na Retail Summitu 2017 před více než tisícovkou účastníků. Své vystoupení jsem shrnul i v textu, který vyšel v odborném časopise RetailNews.

Zdůraznil jsem, že mnohé české firmy a jejich manažeři mají ke globálnímu trhu jaksi ambivalentní, sladkokyselý vztah: nesmírně je lákají možnosti, které by tento trh pro jejich byznys mohl představovat a zároveň je děsí rizika vyplývající z jeho odlišnosti od známého trhu domácího. Ač se to může zdát poměrně troufalé, na základě svých vlastních zkušeností mohu říct, že i menší podnik může na globálním trhu uspět, bude-li řídit své podnikání na něm podle několika málo prověřených principů.

Tisícovka obchodníků a výrobců na pražském Retail Summitu 2017 pozorně poslouchala, jak uspět na globálním trhu Čti dál →

Co má být cílem byznysu? Růst?

Už se vám taky stalo, že šéf přiletěl z centrály (byznys třídou) a vyprávěl na “mítinku”, jak naším hlavním cílem je dvouciferný růst? A ukazoval ty úžasné grafy s “hokejkou”, které nás měly přesvědčit, že doteď se nám tedy úplně nedařilo, ale odteď už jen porosteme? Taky zároveň nesmíme zapomenout snižovat náklady, zlepšovat spolupráci, zvyšovat podíl na trhu, inovativně myslet… Pak zase odletěl a vy jste zůstali sami a vymýšleli, co s tím? Co jste si mysleli – byli jste nadšení do další práce nebo jste se spíše cítili jak Alenka v říši divů?

V naší době, kdy se většina firem žene za růstem za každou cenu, se nedá ubránit myšlence, jestli tenhle přístup už není překonaný, jestli přece jen neexistuje nějaká jiná “mrkev”, za kterou bychom měli běžet. Po mnoha letech práce pro různé velké nadnárodní firmy bych teď chtěl úplně jasně vyjádřit svůj názor (ještěže máme ten blog, kde si můžeme psát, co chceme…): “růst jako cíl podnikání firmy je úplný nesmysl”. Ale co tedy? O tom je dnešní článek na našem blogu www.tristiri.cz

growthgraph Čti dál →

Hierarchická nebo maticová struktura ve firmě?

Podle různých psychologických testů osobnosti jsem dominantně žlutý s oranžovou a červenou v závěsu (emocionálně stabilní extrovert). Jistě už je všem jasné, kterou firemní strukturu preferuji. Samozřejmě hierarchickou! Nesnáším nejasnost v rozhodování a samozřejmě nejlépe rozhoduji sám :), takže si dovedete představit, jak asi nesnáším tzv. “matrix” – maticovou organizační strukturu ve firmě. Kdo z vás, čtenářů má podobný pocit? Jsem si jistý, že se pár jedinců najde. Ale ouha! Velká většina mezinárodních firem se bohužel zorganizovala do různých matic, takže kdo pro ně chce pracovat, musí se nějak se situací vypořádat. Jak? O tom všem je dnešní článek na našem blogu.

Kdyby jen vše šlo takto jednoduše...

Kdyby jen vše šlo takto jednoduše…

Čti dál →