Přiznám se ke strašné věci – nevadí mi e-maily, ba co víc – preferuji je jako jeden ze zásadních nástrojů business-to-business komunikace. V následujícím textu se pokusím vysvětlit proč.

Připravil jsem navíc neumělý pokus o e-mailové desatero. Třeba Vám pomůže. Nebo Vás povzbudí ke sdílení Vašich zkušeností, kladných i záporných. Těším se na ně! Pište (třeba na náš e-mail tristiri@tristiri.cz :-).

Psaný text má své výhody – je přesný a jasný, hůře se dezinterpretuje. Ale ne vždy je to ideální forma komunikace.

Čti dál →

Středověký obchod měl své pohromy: Čingischána, Attilu Bič boží, neléčitelné neštovice a černý mor. My dnes máme místo těchto katastrof email. Ten vykonává stejné funkce, ale na rozdíl od dávných pohrom pracuje neúnavně, vytváří krize rychlostí světla a prohlubuje je s dramatičností, o které se Čingischánovi mohlo jen zdát.

Také se občas ocitáte v situaci, kdy si rvete vlasy nad emailem, který jste právě odeslali ? Proč jen jste chvíli, třeba aspoň hodinu, nebo nejlépe celý jeden den, s jeho odesláním nepočkali !

Základní a naprosto zásadní vlastností emailu, jeho fascinující tváří, kterou nám uživatelům nastavuje a s jejíž pomocí nás vždy a znovu úspěšně svádí, , je jeho rychlost a dynamičnost. Proto jej tak rádi a často, spolu s jinými e-komunikačními prostředky, používáme. Email je náš nejlepší přítel : na naše zadání reaguje okamžitě a bez zbytečných řečí. Je pokaždé tím, kým ho chceme mít. Když se my změníme, on změní svůj výraz, tón a jazyk okamžitě s námi. Je prostě jako živý, nádherný a spolehlivý životní druh. Stačí stisknout knoflík SEND anebo ENTER a vaše myšlenky se instantně stanou pevnou součástí světa mnohem rozsáhlejšího, než je ten váš vnitřní, který je vyprodukoval.

Ovšem zde je také největší problém emailu: knoflík ODESLAT nelze totiž nijak „ odetisknout“. Čti dál →

A tuhle znáte?: “Co znamená tisíc mrtvých právníků na dně mořském? – Dobrý začátek nového byznysu!“

Jenže i když mnozí manažeři vnímají právníky jako značně exotické tvory s nepochopitelným myšlením, pravdou zůstává, že realita tak jednoznačně negativní není. Právníci rozhodně nejsou pro byznys nějaká škodná. Řízení byznysu vyžaduje co možná nejvíc předvídatelný rámec každého rozhodnutí a právní podmínky každého takového významného rozhodnutí (koupě, prodej, investice, zaměstnání pracovníka atd.) pomáhají vymezit tento předvídatelný rámec.

Dobrý právník není exot, ba ani pirát

Čti dál →

Byznys a/nebo právníci? Vezmu to hodně zkrátka, protože tuhle zásadní otázku jsem si vyřešil hned druhý den mého podnikání, tedy 2.2.1991. V metru jsem tehdy potkal bývalého kolegu Jana z Výzkumného ústavu obchodu, který stejně jako já právě opustil klidné, byť mírně zapáchající akademické vody, a nastoupil do mezinárodní auditorské firmy. Míjejíce mne na eskalátorech, zahalekal: „Tak jsem slyšel, že jsi začal podnikat. Doufám, že máš dobré právníky!“. Možná to byl jen trochu drsný žert, ale já to jako živnostník-elév vzal smrtelně vážně. Vyhledal jsem manželčinu spolužačku Janu a jejího chotě Romana, kteří právě založili právní kancelář. Začali jsme spolupracovat a jejich firma je součástí mého života již 25 let.

Tak mne napadá, že jsem v případě tohoto tématu vlastně v konfliktu zájmů. Viz tohle foto. Můj syn nedávno nastoupil jako marketingový manažer do právní firmy, se kterou 25 let těsně spolupracuji. Doufám, že to můj názor na spolupráci s právníky nezmění J)))

Čti dál →