Co má být cílem byznysu? Růst?

Už se vám taky stalo, že šéf přiletěl z centrály (byznys třídou) a vyprávěl na “mítinku”, jak naším hlavním cílem je dvouciferný růst? A ukazoval ty úžasné grafy s “hokejkou”, které nás měly přesvědčit, že doteď se nám tedy úplně nedařilo, ale odteď už jen porosteme? Taky zároveň nesmíme zapomenout snižovat náklady, zlepšovat spolupráci, zvyšovat podíl na trhu, inovativně myslet… Pak zase odletěl a vy jste zůstali sami a vymýšleli, co s tím? Co jste si mysleli – byli jste nadšení do další práce nebo jste se spíše cítili jak Alenka v říši divů?

V naší době, kdy se většina firem žene za růstem za každou cenu, se nedá ubránit myšlence, jestli tenhle přístup už není překonaný, jestli přece jen neexistuje nějaká jiná “mrkev”, za kterou bychom měli běžet. Po mnoha letech práce pro různé velké nadnárodní firmy bych teď chtěl úplně jasně vyjádřit svůj názor (ještěže máme ten blog, kde si můžeme psát, co chceme…): “růst jako cíl podnikání firmy je úplný nesmysl”. Ale co tedy? O tom je dnešní článek na našem blogu www.tristiri.cz

growthgraphČti dál →

Hierarchická nebo maticová struktura ve firmě?

Podle různých psychologických testů osobnosti jsem dominantně žlutý s oranžovou a červenou v závěsu (emocionálně stabilní extrovert). Jistě už je všem jasné, kterou firemní strukturu preferuji. Samozřejmě hierarchickou! Nesnáším nejasnost v rozhodování a samozřejmě nejlépe rozhoduji sám :), takže si dovedete představit, jak asi nesnáším tzv. “matrix” – maticovou organizační strukturu ve firmě. Kdo z vás, čtenářů má podobný pocit? Jsem si jistý, že se pár jedinců najde. Ale ouha! Velká většina mezinárodních firem se bohužel zorganizovala do různých matic, takže kdo pro ně chce pracovat, musí se nějak se situací vypořádat. Jak? O tom všem je dnešní článek na našem blogu.

Kdyby jen vše šlo takto jednoduše...

Kdyby jen vše šlo takto jednoduše…

Čti dál →

Byznys a právníci – jde to vůbec dohromady?

Velký oříšek! Mí dva spoluštíří při posledním Skype o našem blogu nadšeně diskutovali o svých zkušenostech s právníky v byznysu. A jaké “zábavné” historky zažili. A o čemž tedy musíme napsat! Bezradně jsem poslouchal, s rostoucí nervozitou… Vždyť já žádné pořádné příběhy s právníky nezažil! Pravda, mám několik právníků přátel, ale nic, co by stálo za článek pro blog. Nicméně kolegové trvali na tomto téma, takže tady je a ty se s ním Dane nějak poper…

justice

Fotografie nevystihuje úplně přesně mé názory…ale zdála se mi vtipná pro tento článek!

Čti dál →

Systém versus kreativita

Dnešní téma je skvělé. Už teď se těším, co napíšu :), i když vlastně nevím, jak se článek nakonec vyvine. No řekněte sami – co si myslíte, že v byznysu vede k lepším výsledkům: systém nebo kreativita, pravidla nebo volnost? Jací jste Vy? Baví Vás práce bez pravidel, prostor pro kreativitu, možnost dělat si věci podle svého? Nebo máte raději strukturu, systém, pravidla, předpisy? Podívejme se spolu na různé názory, zkušenosti a výsledky obou přístupů a pokusme se rozhodnout “kdo s koho”!

womaninbinary

Čti dál →

Staří versus mladí aneb zkušenost versus iniciativa

Někdy se mladí musí učit od starých a někdy zase naopak. Zažili jste někdy situace, kdy jste chtěli vyskočit z kůže, protože nějaký “starý pardál” Vám dával kázání, ve stylu: “jak se mají věci dělat u nás ve firmě, protože to tak děláme vždycky”? Nebo když jste chtěli rozhodnout o něčem docela jasném a kolega, který nastoupil před měsícem, sršel tisícem nápadů, jak to udělat jinak a lépe? Dnešní příspěvek je právě o střetu zkušenosti a iniciativy, “staří versus mladí”.

smartphone

Každý z nás měl určitě někdy pocit, že všechno ví nejlíp a proč mu tedy staří a zkušenější radí, a zároveň v jiné chvíli si myslel, že má přece pravdu a proč šéf tuto pravdu nechce slyšet a raději bude dělat vše postaru. Jak poznat, která situace vyžaduje praxi a zkušenosti a naopak, kdy bude lepší zapojit nové myšlenky, neobvyklé nápady? Jak být lídr, který ideálně využije užitečný potenciál obou skupin ve svém týmu? Mě se podobných situací stalo nespočet, tak tady jsou pro Vaši inspiraci dvě perličky z praxe.

Čti dál →

Jak se obyčejný Čech vypořádá se šokem z života v cizině a co se při tom naučí

Už jako teenager jsem chtěl zkusit žít někde v zahraničí. Kde? To mi bylo jedno. Hlavně pryč z Čech. Ne že by mě doma nic nebavilo – naše rodina nebyla ani bohatá, ani chudá (typické pro socialistické ČSSR?), měli jsme všechno, co jsme k životu potřebovali, prima rodiče, kamarádi, sport, škola, pivo, děvčata atd. Takový normální život. Pokud si dobře pamatuji (což není moc jisté…), byl jsem celkem spokojený, ale už tehdy mi připadalo dost nudné celý budoucí život prožít na stejném místě. No a jak s tím naložit? Bude opravdu tráva zelenější někde jinde? Co člověku přinese bydlet v jiných krajích? Taky máte někdy pocit, že chcete odletět a zkusit štěstí v cizině? O tom je dnešní článek.

Krasna oblaka

Miluju ten pohled z okna letadla, na mraky, země, moře. Stačí se podívat ven, představit si život lidí dole a už jsem v myšlenkách v jiném světě.

Čti dál →

Člověk z východu v managementu na západě

Jsme v byznysu stejně dobří jako lidé ze “západu” nebo ne? Podepsala se socialistická minulost naší země na našich schopnostech řídit lidi pozitivně nebo negativně? Co by měl vědět Čech, který chce pracovat v cizině? Nebo ten, který nechce, ale co čert nechtěl – firma to vyžaduje?!

KyotogeishasPráce v zahraničí přináší samé výzvy,
například tady se v Kjóto fotíme s místními slečnami…

Když mí kamarádi, ostatní dva štíři, přišli s nápadem na toto téma (všichni z nás máme za sebou dlouhé roky práce v jiných krajích), nejdřív jsem si říkal: no tak super, takové pěkné téma, určitě bude zajímat spoustu lidí a po všech těch zkušenostech bude hračka něco přínosného napsat. Pak jsem začal přemýšlet, jak a co by měl náš příběh mít v sobě a došlo mi…že jsem vlastně nikdy na západě pořádně nepracoval! Jasně, od roku 1992 doteď jsem v různých nadnárodních společnostech, jejichž centrály jsou v západní Evropě nebo USA. Ale srdce mě vždycky táhlo do tzv. Emerging markets, trhů, které se rozvíjejí (nebo alespoň by měly…) a všechny nabídky práce v Londýně, Amsterdamu nebo Atlantě jsem zatím poctivě odmítal. Tak se nechám stejně jako Vy překvapit, jak se náš příběh vyvine!

Čti dál →