Obchodní večeře a zážitky z nich

Co udéláte, když Vás obchodní partner v Texasu při začátku večeře vyzve, abyste všechny své zbraně položili před sebe na stůl ? Anebo když Vám personál restaurace v Barceloně začne vyhrožovat, že na Vás zavolá policii, protože chcete začít obchodní večeři už v 6 hodin večer ?

Obchodní svět se ve vztahu k obchodním večeřím zdá být rozdělen do dvou táborů. Jedni je považují za nutné zlo, druzí si je nezakrytě užívají – z důvodů, které mnohdy se samotným jídlem vůbec nesouvisejí ( ale samozřejmě mohou ! ).

  Čti dál →

Analýza (nejen) čísel při řízení byznysu

Čím dál více generálních ředitelů se rekrutuje z nefinančních kruhů byznysu, např. z marketingu nebo provozních expertů, rozumějících výborně potřebám zákazníka, procesu vzniku produktů a jeho kvalitě. To samozřejmě platí i pro banky a jiné finanční byznysy: do čela těchto firem jsou jmenováni experti rozumějící finančním produktům, které vytvářejí a prodávají, nikoli experti na finanční účetnictví, finanční kontroling nebo finanční plánovací proces.

Je proto o to více překvapivé, jak houževnatě se při řízení byznysu drží názor, že základem všeho jsou čísla. Rozuměj finanční čísla o byznysu a jeho různých stránkách. „Stát – to jsem já!“, říkal Ludvík XIV. „Byznys – to jsou čísla!“, říkají mnozí vrcholoví manažeři.

Čísla jsou na tom stejně jako staré fotografie. Zachycují totiž skutečnost, která již neexistuje v momentě, kdy se na ně díváte. Tedy pokud náhodou není váš aktuální lokální čas 14:15… Čti dál →

Emailová komunikace: prokletí ( nejen ) obchodního lidstva

Středověký obchod měl své pohromy: Čingischána, Attilu Bič boží, neléčitelné neštovice a černý mor. My dnes máme místo těchto katastrof email. Ten vykonává stejné funkce, ale na rozdíl od dávných pohrom pracuje neúnavně, vytváří krize rychlostí světla a prohlubuje je s dramatičností, o které se Čingischánovi mohlo jen zdát.

Také se občas ocitáte v situaci, kdy si rvete vlasy nad emailem, který jste právě odeslali ? Proč jen jste chvíli, třeba aspoň hodinu, nebo nejlépe celý jeden den, s jeho odesláním nepočkali !

Základní a naprosto zásadní vlastností emailu, jeho fascinující tváří, kterou nám uživatelům nastavuje a s jejíž pomocí nás vždy a znovu úspěšně svádí, , je jeho rychlost a dynamičnost. Proto jej tak rádi a často, spolu s jinými e-komunikačními prostředky, používáme. Email je náš nejlepší přítel : na naše zadání reaguje okamžitě a bez zbytečných řečí. Je pokaždé tím, kým ho chceme mít. Když se my změníme, on změní svůj výraz, tón a jazyk okamžitě s námi. Je prostě jako živý, nádherný a spolehlivý životní druh. Stačí stisknout knoflík SEND anebo ENTER a vaše myšlenky se instantně stanou pevnou součástí světa mnohem rozsáhlejšího, než je ten váš vnitřní, který je vyprodukoval.

Ovšem zde je také největší problém emailu: knoflík ODESLAT nelze totiž nijak „ odetisknout“. Čti dál →

Miro v RetailNews

Zastavil jsem se v Praze a promluvil na Retail Summitu 2017 před více než tisícovkou účastníků. Své vystoupení jsem shrnul i v textu, který vyšel v odborném časopise RetailNews.

Zdůraznil jsem, že mnohé české firmy a jejich manažeři mají ke globálnímu trhu jaksi ambivalentní, sladkokyselý vztah: nesmírně je lákají možnosti, které by tento trh pro jejich byznys mohl představovat a zároveň je děsí rizika vyplývající z jeho odlišnosti od známého trhu domácího. Ač se to může zdát poměrně troufalé, na základě svých vlastních zkušeností mohu říct, že i menší podnik může na globálním trhu uspět, bude-li řídit své podnikání na něm podle několika málo prověřených principů.

Tisícovka obchodníků a výrobců na pražském Retail Summitu 2017 pozorně poslouchala, jak uspět na globálním trhu Čti dál →

Má být růst cílem byznysu?

Zdá se vám tato otázka nesmyslná? Bezpředmětná? Vždyť přece byznys, který neroste, se nerozvíjí a stagnuje – a je nakonec bez milosti pohlcen rostoucí konkurenci, která na nic jiného toužebněji nečeká. Nebo je v ní rafinovaně skryt dvojí význam? Třeba „udržitelný růst“ s důrazem na životní prostředí a možnosti příštích generací?

Ani to, ani ono. Zdá se to být ještě mnohem komplikovanější, než si myslíme.

roulette-2 Čti dál →

Hierarchická nebo maticová struktura řízení?

Rozumí se jaksi samo sebou, že každý zná v práci svého bezprostředního nadřízeného. Neznáte-li ho, může to pro vás skončit dost špatně: nevíte, od koho přijímat úkoly a komu podávat zprávy, a v neposlední řadě ani ke komu třeba obdivně vzhlížet a učit se od něj nebo na koho si v ústraní mezi svými pořádně od plic zanadávat.

Vztah nadřízený – podřízený je základním kamenem nejen hierarchické struktury řízení, ale také základním a pevným rysem německého kulturního prostředí – a toto prostředí vždy velmi významně ovlivňovalo a stále ještě ovlivňuje české podnikatelské myšlení. Je nám Čechům vždy tak nějak přirozenější oslovovat šéfa (alespoň zpočátku) raději „Pane doktore“, „Pane řediteli“ nebo „Pane inženýre“ než „Petře“, „Honzo“ nebo „Mirku“, což je v anglosaském prostředí byznysu naprosto přirozeným jevem, který každému připadá úplně normální a v pořádku.

Organizace jak má být

Základní společenské kulturní normy a pravidla mezilidského styku a komunikace výrazně formují i strukturu řízení byznysu a tou základní, nejobecnější strukturou řízení byznysu v českém prostředí je bezpochyby historicky dána struktura hierarchická.

Čti dál →

Byznys a právníci

A tuhle znáte?: “Co znamená tisíc mrtvých právníků na dně mořském? – Dobrý začátek nového byznysu!“

Jenže i když mnozí manažeři vnímají právníky jako značně exotické tvory s nepochopitelným myšlením, pravdou zůstává, že realita tak jednoznačně negativní není. Právníci rozhodně nejsou pro byznys nějaká škodná. Řízení byznysu vyžaduje co možná nejvíc předvídatelný rámec každého rozhodnutí a právní podmínky každého takového významného rozhodnutí (koupě, prodej, investice, zaměstnání pracovníka atd.) pomáhají vymezit tento předvídatelný rámec.

pirat

Dobrý právník není exot, ba ani pirát

Čti dál →

SYSTÉM versus KREATIVITA

Je to fascinující otázka: myslíte si, že kreativita je ta správná magická ingredience pro úspěšné řízení byznysu? Pak ovšem nutně musíte řvát radostí, když vám chirurg před operací vašeho slepého střeva sdělí, že se nebude držet klasického standardního způsobu operace, ale zkusí na vás v průběhu zákroku experimentovat. Stejně tak budete nadšeni pilotem vašeho letadla nalétávajicim na přistání jinak než předepsaným způsobem.

plavec-v-korpora%cb%87tna-ch-voda%cb%87ch

Plavání v korporátních vodách vyžaduje systém i kreativitu Čti dál →

Staří versus mladí v byznysu

První otázka samozřejmě zní: „Kdo je mladý a kdo starý? (Otázku, co všechno je bysnys, zde úmyslně vynechávám, protože její rozbor by mohl vyčerpat všechen prostor vymezený dnešnímu tématu.)

Mladí vám odpoví, že tuto otázku si kladou pouze staří. Mladí si ji nikdy nekladou, protože dobře vědí, že oni mladí jsou. Staří na ni pak odpoví tak, aby z jejich odpovědi logicky vyplynulo, že oni jsou také mladí. Nebo ještě lépe: stále mladí. Podívejme se na to tedy jaksi „zvenku“. Jaké příklady mezigeneračního soužití, konfliktů a spolupráce vůbec známe? Asi nejzákladnější je klasický model trojgenerační rodiny: děti , rodiče a babička s dědou. Každá generace má v modelu svou nezastupitelnou roli a v průběhu času tyto role „přeskakují“z generace na generaci.

pred-board-meetingem-jsme-vzdy-mladi

Na board meetingu jsme vždy mladí! Čti dál →

Člověk z Východu (Evropy) v managementu na Západě

Začnu prostou otázkou: „Které město je víc na západě, Praha nebo Vídeň? Samozřejmě, že Praha, že ano?“ Každý Čech je zápaďan, nikoli Číňan. Tak proč je Česko označováno neustále za Východ, kdežto Rakousko za Západ? Jasně, takhle vzato, jde o politickou kategorizaci, nikoli zeměpisnou. Platí totéž rozdělení i pro, řekněme, jakousi kategorizaci „manažerskou“?

To už je trochu složitější. Co s čím máme porovnávat? Politicky a hospodářsky Západ totiž není jakousi jednolitou homogenní společností. Tento Západ obsahuje mnoho velmi rozdílných kultur, které pak samozřejmě výrazně ovlivňují i firemní manažerskou kulturu při řízení korporace. patří mezi ně například francouzské „savoir vivre“, čili „umění žít“, anglosasky „time is money“, čili „čas jsou peníze“ a německy „Ordnung muss sein“, neboli „pořádek musí být“. (Při tomto popisu kulturních rozdílů Západu samozřejmě velmi zjednodušuji – existuje jich nepoměrně mnoho a byla o nich napsána řada knih.)

Ani v malém Česku to není o mnoho lepší: zkuste rodákovi z vinařské jižní Moravy tvrdit, že jeho kultura je stejná jako milovníka piva z Plzně. Anebo někomu z Ostravy vysvětlovat, že je ze stejného kulturního prostředí jako plnokrevný Pražák.Navrhuji proto téma trošku přeformulovat a přimlouvám se za „Člověk z post-komunistické země v managementu korporace na kapitalistickém Západě“. Domnívám se, že tato formulace mnohem přesněji vystihuje, o čem vlastně v tomto článku pojednávám. V mém konkrétním případě si k tomu ještě můžete přidat „z malé země a na anglosaském Západě“, přímo v jeho srdci, v USA.

Člověk z Východu (Evropy) v managementu na ZápaděVýchod a Západ: někdy je ta definice poněkud složitější…
Čti dál →