Kdo na moje místo

 

Dvacet osm let po pádu komunistické centrálně plánované ekonomiky, nástupu svobodného trhu a vzniku úspěšných soukromých firem náhle narůstá palčivý manažersko-vlastnický problém, se kterým žijící generace Čechů nemají žádnou historickou zkušenost: co dál s naší firmou ? Komu a jak ji předám ? Jak zajistit další pokračování úspěchu ? Nebude lepší byznys prodat ?

Při generační výměně v soukromě vlastněné firmě samozřejmě svou roli hraje specifický kontext situace, tj. velikost byznysu, jeho vlastnická struktura, charakter podnikání , poměry mezi členy podnikatelské rodiny apod. Cílem tohoto článku není představit různé technické a právní způsoby řešení problému generační výměny v soukromé firmě – např. předání byznysu potomkovi, prodej byznysu, změnu právní formy podnikání za účelem oddělení manažerské a vlastnické funkce, vytvoření nadace nebo holdingu, kterámu je byznys svěřen k řízení atd. – ani analyzování zahraničních zkušeností s generační výměnou. Jde mi o zaostření na několik obecně platných principů, jejichž důsledná aplikace usnadní a zjednoduší složité navigování v rozbouřených vodách generační výměny.

Čti dál →

Kdybych si dnes vybíral své první zaměstnání

Kdybych si dnes vybíral své první zaměstnání v byznyse, určitě bych okamžitě pomyslel na to, že zkušenost je nepřenositelná a hledal bych na nějaké správné, zkušené adrese dobrou radu. Kéž bych před lety věděl to co vím dnes a tušil souvislosti i jejich stíny ! Jenže dobré rady tehdy moc neexistovaly a když už ano, tak živořily někde v ilegalitě nebo poloilegalitě komunistické moci a nebylo snadné ani bezpečné je vyhledat.

Dnešení generace, tzv. „ Millenials“, to má oproti naší generaci o hodně jednodušší. Tak zaprvé už nežije v zemi s centrálně plánovanou – nebo lépe řečeno ničenou – ekonomikou pod vládou komunistické diktatury. Za druhé jsou Millenials ve virtuálním světě webových stránek a Internetových vyhledávačů více doma než ve skutečném reálném světě okolo nich. A tak jim neunikne žádná, ani sebemenší informační myška. Všechno si vyhledají, prostudují pečlivě všechny protichůdné názory a polemiky, porovnají fakta a pak si nakonec vytvoří názor svůj vlastní.

Jenže zkušenost je bez sdělení osobního zážitku nepřenositelná a protože vím, že Millenials fungují a přistupují k světu převážně virtuálně / tedy kromě jídla a pití, zatím /, rozhodl jsem se napsat tento článek a umístit jej na http://www.třištíři.cz. Doufám totiž, že Millenials už tuto kvalitní webovou stránku objevili a tak bude naše vzájemná komunikace snadno navázána. Mluvit ke generaci Millenials jinak než přes Internet nemá smysl a chtějí-li si přečíst zajímavé články o zkušenostech z byznysu, které jim mohou pomoci při vybírání jejich prvního zaměstnání, tak snad při brouzdání Internetem na tuto webovou stránku také narazí.

Takže pojďme k věci. Hlavně heslovitě, v krátkých větách. Aby to pak mohli přeposílat dál na různá jiná elektronická média.

Čti dál →

Služební cesty letadlem: příjemná změna nebo nutné zlo ?

Jednou jsem takhle letěl do ruského Petrohradu ( tehdy ještě nesoucího jméno Leningrad ), když vtom mě můj soused na vedlejším sedadle vyrušil z příjemného klimbání v polospánku: „Mladý muži, letíte tam za odměnu nebo za trest ?“

Otázka jako šlehnutí bičem, vpravdě hodná samotného Oscara Wildea!

 Při cestě letadlem vidíte svět a všechny jeho problémy z optimálního nadhledu více než třiceti tisíc stop ( tj. více než desti tisíc kilometrů ). Čti dál →

Přijímání nových zaměstnanců

Osobně si myslím, že zvládnutí procesu přijímání nových kvalitních zaměstnanců je alfou a omegou veškerého manažerského úspěchu. Bez šikovných a dobrých lidí se řítíte do záhuby.

Jedinou alternativou je udělat všechnu práci sám ( sama ), ale to od určité velikosti byznysu nebo stupně řídící struktury prostě nejde. ( Pokud si stále ještě myslíte, že to jde, tak vám vřele doporučuji ihned podat výpověď a rychle si zajistit lůžko v nejbližší nemocnici proslulé svými úspěchy při léčení kardiovaskulárních chorob. )

Především si velmi dobře ( a písemně ) zformulujte, co vlastně na trhu pracovní síly hledáte: někoho, kdo bude pracovat na „ systemizované“ pozici nevyžadující nic než přesné plnění předepsané činnosti, nebo někoho, od koho očekáváte flexibilitu a kreativní řešení problémů ? Hledáte „hard skills“, neboli schopnost něco umět udělat, nebo „soft skills“, tj. schopnost zajistit, aby někdo jiný něco udělal ? Nepodceňujte tuto úvodní fázi přijímacího procesu, protože na kvalitě této Vaší vstupní informace závisí kvalita kandidátů na danou pozici. Navíc ne vždy to budete pouze Vy sám / sama, kdo bude s kandidáty přijímací rozhovor vést, takže nestačí, když Vy přesně víte, co a proč chcete – musí to stejně přesně vědět i všichni ostatní manažeři, kteří se budou na výběrovém řízení nějak podílet.

Popis pracovní síly, kterou hledáte, musí mít určitou formalizovanou strukturu, ale nesmí být formální ( ve smyslu byrokratické formy válcující pragmatický obsah popisu ). Co vlastně hledáte? Znalosti, dovednosti nebo zkušenost ? Spousta manažerů si vůbec neuvědomuje rozdíl mezi těmito pojmy ! A čemu dáte při výběru přednost: znalostem nebo osobnosti kandidáta ? To je moc zajímavý problém – já například na základě svých vlastních zkušeností vždy při výběru upřednostňuji osobnost před znalostmi. Ty se totiž dají naučit, ale určující rysy osobnosti člověka nepředěláte.

Čemu a proč dáte při výběru přednost: zkušenostem, znalostem, dovednostem nebo osobnosti kandidáta ? Čti dál →

Místo na slunci aneb kritické problémy výrobce potravin ve 21. století

Je skutečně nejdůležitějším problémem dnešního výrobce potravin kolik jeho výrobků se prodává v promočních akcích ? Nebo jestli retailový obchodník prodává za ceny nižší než jsou výrobcovy náklady na výrobek ? Nebo zalistovací poplatky a finanční podpora marketingových aktivit retailového obchodníka ?

Tedy vlastně pouze vztah výrobce a obchodníka, všechny jeho skřípající plochy, racionální či politicky rozjitřené problémy ? Sledujete-li kolik času a pozornosti se věnuje odborným diskusím na toto téma ve veřejném prostoru, v médiích a na konferencícíh, s úžasem zjišťujete, že zřejmě ano.

Jsem přesvědčen, že nic není vzdálenější realitě než tato pseudodiskuse. Expertní diskuse o postavení výrobce potravin v ekonomice by měla být dnes intenzívně vedena o úplně jiných problémech. Pokusím se v tomto článku některé z nich nastínit a podotýkám, že každý z nich by si zasluhoval opravdu hlubokou analýzu.
Čti dál →

Obchodní večeře a zážitky z nich

Co udéláte, když Vás obchodní partner v Texasu při začátku večeře vyzve, abyste všechny své zbraně položili před sebe na stůl ? Anebo když Vám personál restaurace v Barceloně začne vyhrožovat, že na Vás zavolá policii, protože chcete začít obchodní večeři už v 6 hodin večer ?

Obchodní svět se ve vztahu k obchodním večeřím zdá být rozdělen do dvou táborů. Jedni je považují za nutné zlo, druzí si je nezakrytě užívají – z důvodů, které mnohdy se samotným jídlem vůbec nesouvisejí ( ale samozřejmě mohou ! ).

  Čti dál →

Analýza (nejen) čísel při řízení byznysu

Čím dál více generálních ředitelů se rekrutuje z nefinančních kruhů byznysu, např. z marketingu nebo provozních expertů, rozumějících výborně potřebám zákazníka, procesu vzniku produktů a jeho kvalitě. To samozřejmě platí i pro banky a jiné finanční byznysy: do čela těchto firem jsou jmenováni experti rozumějící finančním produktům, které vytvářejí a prodávají, nikoli experti na finanční účetnictví, finanční kontroling nebo finanční plánovací proces.

Je proto o to více překvapivé, jak houževnatě se při řízení byznysu drží názor, že základem všeho jsou čísla. Rozuměj finanční čísla o byznysu a jeho různých stránkách. „Stát – to jsem já!“, říkal Ludvík XIV. „Byznys – to jsou čísla!“, říkají mnozí vrcholoví manažeři.

Čísla jsou na tom stejně jako staré fotografie. Zachycují totiž skutečnost, která již neexistuje v momentě, kdy se na ně díváte. Tedy pokud náhodou není váš aktuální lokální čas 14:15… Čti dál →

Emailová komunikace: prokletí ( nejen ) obchodního lidstva

Středověký obchod měl své pohromy: Čingischána, Attilu Bič boží, neléčitelné neštovice a černý mor. My dnes máme místo těchto katastrof email. Ten vykonává stejné funkce, ale na rozdíl od dávných pohrom pracuje neúnavně, vytváří krize rychlostí světla a prohlubuje je s dramatičností, o které se Čingischánovi mohlo jen zdát.

Také se občas ocitáte v situaci, kdy si rvete vlasy nad emailem, který jste právě odeslali ? Proč jen jste chvíli, třeba aspoň hodinu, nebo nejlépe celý jeden den, s jeho odesláním nepočkali !

Základní a naprosto zásadní vlastností emailu, jeho fascinující tváří, kterou nám uživatelům nastavuje a s jejíž pomocí nás vždy a znovu úspěšně svádí, , je jeho rychlost a dynamičnost. Proto jej tak rádi a často, spolu s jinými e-komunikačními prostředky, používáme. Email je náš nejlepší přítel : na naše zadání reaguje okamžitě a bez zbytečných řečí. Je pokaždé tím, kým ho chceme mít. Když se my změníme, on změní svůj výraz, tón a jazyk okamžitě s námi. Je prostě jako živý, nádherný a spolehlivý životní druh. Stačí stisknout knoflík SEND anebo ENTER a vaše myšlenky se instantně stanou pevnou součástí světa mnohem rozsáhlejšího, než je ten váš vnitřní, který je vyprodukoval.

Ovšem zde je také největší problém emailu: knoflík ODESLAT nelze totiž nijak „ odetisknout“. Čti dál →

Miro v RetailNews

Zastavil jsem se v Praze a promluvil na Retail Summitu 2017 před více než tisícovkou účastníků. Své vystoupení jsem shrnul i v textu, který vyšel v odborném časopise RetailNews.

Zdůraznil jsem, že mnohé české firmy a jejich manažeři mají ke globálnímu trhu jaksi ambivalentní, sladkokyselý vztah: nesmírně je lákají možnosti, které by tento trh pro jejich byznys mohl představovat a zároveň je děsí rizika vyplývající z jeho odlišnosti od známého trhu domácího. Ač se to může zdát poměrně troufalé, na základě svých vlastních zkušeností mohu říct, že i menší podnik může na globálním trhu uspět, bude-li řídit své podnikání na něm podle několika málo prověřených principů.

Tisícovka obchodníků a výrobců na pražském Retail Summitu 2017 pozorně poslouchala, jak uspět na globálním trhu Čti dál →

Má být růst cílem byznysu?

Zdá se vám tato otázka nesmyslná? Bezpředmětná? Vždyť přece byznys, který neroste, se nerozvíjí a stagnuje – a je nakonec bez milosti pohlcen rostoucí konkurenci, která na nic jiného toužebněji nečeká. Nebo je v ní rafinovaně skryt dvojí význam? Třeba „udržitelný růst“ s důrazem na životní prostředí a možnosti příštích generací?

Ani to, ani ono. Zdá se to být ještě mnohem komplikovanější, než si myslíme.

roulette-2 Čti dál →