Služební cesty letadlem: příjemná změna nebo nutné zlo ?

Jednou jsem takhle letěl do ruského Petrohradu ( tehdy ještě nesoucího jméno Leningrad ), když vtom mě můj soused na vedlejším sedadle vyrušil z příjemného klimbání v polospánku: „Mladý muži, letíte tam za odměnu nebo za trest ?“

Otázka jako šlehnutí bičem, vpravdě hodná samotného Oscara Wildea!

 Při cestě letadlem vidíte svět a všechny jeho problémy z optimálního nadhledu více než třiceti tisíc stop ( tj. více než desti tisíc kilometrů ). Čti dál →

Přijímání nových zaměstnanců

Osobně si myslím, že zvládnutí procesu přijímání nových kvalitních zaměstnanců je alfou a omegou veškerého manažerského úspěchu. Bez šikovných a dobrých lidí se řítíte do záhuby.

Jedinou alternativou je udělat všechnu práci sám ( sama ), ale to od určité velikosti byznysu nebo stupně řídící struktury prostě nejde. ( Pokud si stále ještě myslíte, že to jde, tak vám vřele doporučuji ihned podat výpověď a rychle si zajistit lůžko v nejbližší nemocnici proslulé svými úspěchy při léčení kardiovaskulárních chorob. )

Především si velmi dobře ( a písemně ) zformulujte, co vlastně na trhu pracovní síly hledáte: někoho, kdo bude pracovat na „ systemizované“ pozici nevyžadující nic než přesné plnění předepsané činnosti, nebo někoho, od koho očekáváte flexibilitu a kreativní řešení problémů ? Hledáte „hard skills“, neboli schopnost něco umět udělat, nebo „soft skills“, tj. schopnost zajistit, aby někdo jiný něco udělal ? Nepodceňujte tuto úvodní fázi přijímacího procesu, protože na kvalitě této Vaší vstupní informace závisí kvalita kandidátů na danou pozici. Navíc ne vždy to budete pouze Vy sám / sama, kdo bude s kandidáty přijímací rozhovor vést, takže nestačí, když Vy přesně víte, co a proč chcete – musí to stejně přesně vědět i všichni ostatní manažeři, kteří se budou na výběrovém řízení nějak podílet.

Popis pracovní síly, kterou hledáte, musí mít určitou formalizovanou strukturu, ale nesmí být formální ( ve smyslu byrokratické formy válcující pragmatický obsah popisu ). Co vlastně hledáte? Znalosti, dovednosti nebo zkušenost ? Spousta manažerů si vůbec neuvědomuje rozdíl mezi těmito pojmy ! A čemu dáte při výběru přednost: znalostem nebo osobnosti kandidáta ? To je moc zajímavý problém – já například na základě svých vlastních zkušeností vždy při výběru upřednostňuji osobnost před znalostmi. Ty se totiž dají naučit, ale určující rysy osobnosti člověka nepředěláte.

Čemu a proč dáte při výběru přednost: zkušenostem, znalostem, dovednostem nebo osobnosti kandidáta ? Čti dál →

Místo na slunci aneb kritické problémy výrobce potravin ve 21. století

Je skutečně nejdůležitějším problémem dnešního výrobce potravin kolik jeho výrobků se prodává v promočních akcích ? Nebo jestli retailový obchodník prodává za ceny nižší než jsou výrobcovy náklady na výrobek ? Nebo zalistovací poplatky a finanční podpora marketingových aktivit retailového obchodníka ?

Tedy vlastně pouze vztah výrobce a obchodníka, všechny jeho skřípající plochy, racionální či politicky rozjitřené problémy ? Sledujete-li kolik času a pozornosti se věnuje odborným diskusím na toto téma ve veřejném prostoru, v médiích a na konferencícíh, s úžasem zjišťujete, že zřejmě ano.

Jsem přesvědčen, že nic není vzdálenější realitě než tato pseudodiskuse. Expertní diskuse o postavení výrobce potravin v ekonomice by měla být dnes intenzívně vedena o úplně jiných problémech. Pokusím se v tomto článku některé z nich nastínit a podotýkám, že každý z nich by si zasluhoval opravdu hlubokou analýzu.
Čti dál →

Obchodní večeře a zážitky z nich

Co udéláte, když Vás obchodní partner v Texasu při začátku večeře vyzve, abyste všechny své zbraně položili před sebe na stůl ? Anebo když Vám personál restaurace v Barceloně začne vyhrožovat, že na Vás zavolá policii, protože chcete začít obchodní večeři už v 6 hodin večer ?

Obchodní svět se ve vztahu k obchodním večeřím zdá být rozdělen do dvou táborů. Jedni je považují za nutné zlo, druzí si je nezakrytě užívají – z důvodů, které mnohdy se samotným jídlem vůbec nesouvisejí ( ale samozřejmě mohou ! ).

  Čti dál →

Analýza (nejen) čísel při řízení byznysu

Čím dál více generálních ředitelů se rekrutuje z nefinančních kruhů byznysu, např. z marketingu nebo provozních expertů, rozumějících výborně potřebám zákazníka, procesu vzniku produktů a jeho kvalitě. To samozřejmě platí i pro banky a jiné finanční byznysy: do čela těchto firem jsou jmenováni experti rozumějící finančním produktům, které vytvářejí a prodávají, nikoli experti na finanční účetnictví, finanční kontroling nebo finanční plánovací proces.

Je proto o to více překvapivé, jak houževnatě se při řízení byznysu drží názor, že základem všeho jsou čísla. Rozuměj finanční čísla o byznysu a jeho různých stránkách. „Stát – to jsem já!“, říkal Ludvík XIV. „Byznys – to jsou čísla!“, říkají mnozí vrcholoví manažeři.

Čísla jsou na tom stejně jako staré fotografie. Zachycují totiž skutečnost, která již neexistuje v momentě, kdy se na ně díváte. Tedy pokud náhodou není váš aktuální lokální čas 14:15… Čti dál →

Emailová komunikace: prokletí ( nejen ) obchodního lidstva

Středověký obchod měl své pohromy: Čingischána, Attilu Bič boží, neléčitelné neštovice a černý mor. My dnes máme místo těchto katastrof email. Ten vykonává stejné funkce, ale na rozdíl od dávných pohrom pracuje neúnavně, vytváří krize rychlostí světla a prohlubuje je s dramatičností, o které se Čingischánovi mohlo jen zdát.

Také se občas ocitáte v situaci, kdy si rvete vlasy nad emailem, který jste právě odeslali ? Proč jen jste chvíli, třeba aspoň hodinu, nebo nejlépe celý jeden den, s jeho odesláním nepočkali !

Základní a naprosto zásadní vlastností emailu, jeho fascinující tváří, kterou nám uživatelům nastavuje a s jejíž pomocí nás vždy a znovu úspěšně svádí, , je jeho rychlost a dynamičnost. Proto jej tak rádi a často, spolu s jinými e-komunikačními prostředky, používáme. Email je náš nejlepší přítel : na naše zadání reaguje okamžitě a bez zbytečných řečí. Je pokaždé tím, kým ho chceme mít. Když se my změníme, on změní svůj výraz, tón a jazyk okamžitě s námi. Je prostě jako živý, nádherný a spolehlivý životní druh. Stačí stisknout knoflík SEND anebo ENTER a vaše myšlenky se instantně stanou pevnou součástí světa mnohem rozsáhlejšího, než je ten váš vnitřní, který je vyprodukoval.

Ovšem zde je také největší problém emailu: knoflík ODESLAT nelze totiž nijak „ odetisknout“. Čti dál →

Miro v RetailNews

Zastavil jsem se v Praze a promluvil na Retail Summitu 2017 před více než tisícovkou účastníků. Své vystoupení jsem shrnul i v textu, který vyšel v odborném časopise RetailNews.

Zdůraznil jsem, že mnohé české firmy a jejich manažeři mají ke globálnímu trhu jaksi ambivalentní, sladkokyselý vztah: nesmírně je lákají možnosti, které by tento trh pro jejich byznys mohl představovat a zároveň je děsí rizika vyplývající z jeho odlišnosti od známého trhu domácího. Ač se to může zdát poměrně troufalé, na základě svých vlastních zkušeností mohu říct, že i menší podnik může na globálním trhu uspět, bude-li řídit své podnikání na něm podle několika málo prověřených principů.

Tisícovka obchodníků a výrobců na pražském Retail Summitu 2017 pozorně poslouchala, jak uspět na globálním trhu Čti dál →

Má být růst cílem byznysu?

Zdá se vám tato otázka nesmyslná? Bezpředmětná? Vždyť přece byznys, který neroste, se nerozvíjí a stagnuje – a je nakonec bez milosti pohlcen rostoucí konkurenci, která na nic jiného toužebněji nečeká. Nebo je v ní rafinovaně skryt dvojí význam? Třeba „udržitelný růst“ s důrazem na životní prostředí a možnosti příštích generací?

Ani to, ani ono. Zdá se to být ještě mnohem komplikovanější, než si myslíme.

roulette-2 Čti dál →

Hierarchická nebo maticová struktura řízení?

Rozumí se jaksi samo sebou, že každý zná v práci svého bezprostředního nadřízeného. Neznáte-li ho, může to pro vás skončit dost špatně: nevíte, od koho přijímat úkoly a komu podávat zprávy, a v neposlední řadě ani ke komu třeba obdivně vzhlížet a učit se od něj nebo na koho si v ústraní mezi svými pořádně od plic zanadávat.

Vztah nadřízený – podřízený je základním kamenem nejen hierarchické struktury řízení, ale také základním a pevným rysem německého kulturního prostředí – a toto prostředí vždy velmi významně ovlivňovalo a stále ještě ovlivňuje české podnikatelské myšlení. Je nám Čechům vždy tak nějak přirozenější oslovovat šéfa (alespoň zpočátku) raději „Pane doktore“, „Pane řediteli“ nebo „Pane inženýre“ než „Petře“, „Honzo“ nebo „Mirku“, což je v anglosaském prostředí byznysu naprosto přirozeným jevem, který každému připadá úplně normální a v pořádku.

Organizace jak má být

Základní společenské kulturní normy a pravidla mezilidského styku a komunikace výrazně formují i strukturu řízení byznysu a tou základní, nejobecnější strukturou řízení byznysu v českém prostředí je bezpochyby historicky dána struktura hierarchická.

Čti dál →

Byznys a právníci

A tuhle znáte?: “Co znamená tisíc mrtvých právníků na dně mořském? – Dobrý začátek nového byznysu!“

Jenže i když mnozí manažeři vnímají právníky jako značně exotické tvory s nepochopitelným myšlením, pravdou zůstává, že realita tak jednoznačně negativní není. Právníci rozhodně nejsou pro byznys nějaká škodná. Řízení byznysu vyžaduje co možná nejvíc předvídatelný rámec každého rozhodnutí a právní podmínky každého takového významného rozhodnutí (koupě, prodej, investice, zaměstnání pracovníka atd.) pomáhají vymezit tento předvídatelný rámec.

pirat

Dobrý právník není exot, ba ani pirát

Čti dál →