Svobodní obchodníci všech zemí, spojte se!

Dvě zprávy zasáhly svět globálního i lokálního byznysu téměř současně. Americká administrativa prezidenta Trumpa uvalila na dováženou ocel importní přirážku 25% a na dovážený hliník 10%. Dlužno dodat, že Mexiko a Kanada jsou z tohoto režimu dovozu vyjmuty a na dovoz oceli a hliníku z těchto dvou zemí se tyto nové tarify nevztahují. Možná pouze zatím nevztahují, po dobu kdy USA vyjednávají s oběma zeměmi novou Dohodu o pásmu volného severoamerického obchodu ( NAFTA ). Kanada totiž reprezentuje 16% objemu oceli dovážené do USA a Mexiko 9%. Nějaká ta páka se při vyjednávání vždy hodí.

Trhy reagovaly na tuto zprávu nervózně. Dow Jones index na burze ve Wall Street propadl o 400 bodů a dostal se až na hodnotu 25 000 bodů a zvedla se velká vlna kritiky prezidenta od mnoha profesionálních byznys organizací a zkušených manažerů: silně se proti němu postavila například americká Asociace výrobců spotřebního zboží ( U.S. GMA ) a šéf ekonomických poradců Prezidenta Trumpa Gary Cohn na protest proti tomuto opatření dokonce rezignoval ze své funkce. Mnohé země, včetně EU, pohrozily selektivními a cílenými odvetnými opatřeními, pokud toto ochranářské opatření potrvá.

Zhruba ve stejnou dobu oznámilo 11 zemí / Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Mexiko, Vietnam, Chile, Malajsie, Peru, Singapur, Brunei a Japonsko /, že společně podepsaly v Santiagu de Chile novou Dohodu o transpacifickém partnerství / Comprehensive and Progressive Agreement for Trans – Pacific Partnership /, uvolňující některá významná protekcionistická opatření a nastavující režim mnohem svobodnějšího obchodu mezi signatářskými zeměmi, mimo jiné v oblasti zemědělských a potravinářských produktů a v oblasti služeb spojených s automatizací a digitalizací. Předchozí americká vláda prezidenta Obamy schvalovala podpis této dohody, ale prezident Trump účast na ní posléze torpédoval a USA se k ní nakonec nepřipojily. Svým charakterem se tak tato Dohoda staví jak proti čínské ekonomické rozpínavosti a hegemonii v pacifickém prostoru, tak i proti znovu se vynořivšímu americkému protekcionismu.

I přes neúčast USA reprezentují ekonomiky 11 členských zemí jednu sedminu globální ekonomiky a Peterson Institut pro Mezinárodní Ekonomiku očekává , že se díky ní podaří vytvořit až 147 miliard amerických dolarů dodatečných příjmů pro firmy a obyvatelstvo signatářských zemí. Navíc také upevňuje ochranu práv intelektuálního vlastnictví a klade důraz na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců.

Boj svobodného obchodu s hospodářským protekcionismem není nic nového. Připomeňme si, že i evropská hospodářská integrace byla po druhé světové válce založena na myšlence volného pohybu zboží, služeb a kapitálu mezi členskými zeměmi a vedla k zatím nejdelšímu období míru a prosperity členských zemí. Také John Maynard Keynes ostře poukazoval v období mezi první a druhou světovou válkou na neudržitelnost ekonomických podmínek vytvořených versailleskou smlouvou a na souvislost ochranářských opatření a nových válečných příprav. Ale co, to je jen politika, říkají dnes mnozí. Oba názory jsou vpodstatě rovnocenné a možná že je dnes opravdu potřeba domácí ekonomiku více chránit pomocí různých protekcionistických opatření. Hlasy pro sílí.

Jenže je tu malý problém. Informace Světové Banky / World Bank / z roku 2017 uvádějí, že zatímco volný obchod s výrobky reprezentoval v roce 1988 pouze 30% globálního HDP / GDP / , tak v roce 2013 to bylo již zhruba 50% globálního HDP a svobodný obchod se stal „globální silou snižující chudobu a zvyšující příjmy“ a vedl u nejchudších 40% světové populace ke zvýšení jejich příjmů o téměř 50%. Průměrné příjmy se pak v globálním měřítku zvýšily zhruba o 24% a globální ukazatel chudoby populace se snížil ze 35% na 11%. Svobodný obchod vedoucí ke zvýšení exportu má také některé vysoce pozitivní kvalitativní důsledky. U nejchudších zemí vede k většímu zrovnoprávnění žen v ekonomice a k jejich většímu podílu na ekonomickém přínosu plynoucím ze svobodného obchodu / například v Kambodži je v oděvním průmyslu vyrábějícím převážně na export zaměstnáno až 85% žen/.

Studie Světové Banky provedená u skupiny 27 rozvinutých průmyslových zemí a 13 rozvojových zemí prokázala, že zrušení svobodného obchodu vedlo u nejbohatších 10% populace ke snížení jejich kupní síly o 28%, zatímco u nejchudších 10% populace se kupní síla snížila o 63%. Samozřejmě, nejsou to nejbohatší vrstvy obyvatelstva, které vždy vyhledávají nejlevnější možnou nabídku, protože dražší si jednoduše nemohou dovolit.

Ať už zastáváme ten či onen názor na věc a ať už nakrásně žijeme ve společnosti racionální nebo post-faktické, fakta jsou stále fakta a ekonomické zákony a tendence se dříve či později razantně projeví. Ve jménu obyčejné lidské svobody a pro blaho našich dětí a příštích generací žádám: svobodní obchodníci všech zemí, spojte se! Kde se svobodně obchoduje, tam se přinejmenším neválčí.

One Reply to “Svobodní obchodníci všech zemí, spojte se!”

  1. Jan Tůma

    Ahoj Mirku,
    která německá firma vám plničku vyráběla? Doufám, že to nebyla Optima.

    Zdravím

    Honza Tůma

    Odpověď

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *