Čeká nás Budoucnost 4.0 nebo 0.8?

V minulých dnech jsem absolvoval řadu konferencí a byl svědkem mnoha politických debat. Intenzivně se všude diskutovalo o budoucnosti. Odnesl jsem si z toho jeden silný pocit – žijeme ve světě, který má velmi schizofrenní názor na to, co nás čeká.

Někteří kolegové jsou plni optimismu a nemohou se nabažit toho, co nám umožňují technologie. Před námi se rozkládá budoucnost plná krásných nových strojů, pečení holubi (či alespoň rohlíky) nám už brzy budou – díky dronům – konečně padat do huby. Sdílená ekonomika vyřeší poslední problémy, zejména až umožní sdílet i to dosud nesdílitelné – manželky a kartáčky na zuby.

Druhá skupina diskutérů akcentuje úplně jiný pohled. Naše společnost je ve špatném stavu, stát je disfunkční nedodělek, nedomrlý zmetek plný byrokratických pastí, ve kterém něco realizovat je stále větší horor. Jeden příklad za všechny: na stavební povolení se čeká v průměru déle než v Iráku, i když na rozdíl od této nešťastné země neválčíme s DAEŠ a s výjimkou fotbalových zápasů u nás není občanská válka. Nejlépe to podle mne vystihla prestižní novinářka Lenka Zlámalová, když na lehce provokativní otázku, zda bude konečně líp, odpověděla prorocky něco ve smyslu „určitě jednou ano, ale volby ukázaly, že mezitím asi musí být bohužel hůř“.

Nechal jsem se unést touto schizofrenní diskusí a přednesl na jedné konferenci úvahu na téma, zda nás čeká Budoucnost 4.0 nebo spíše 0.8. Pojal jsem to jako 2 velmi odlišné scénáře, ale následná návštěva kultovního bijáku Blade Runner (ve verzi 2049) mne dost brutálně nasměrovala jiným směrem. Je to sice „jen sci-fi“, ale ten film dost jasně ukazuje, že všechny ty hi-tec věcičky mohou organicky koexistovat s děsivou společností, proti níž byl náš socík vcelku veselá pubertální zábavička. Firma řídící společnost pomocí nejnovějších technologií, roboty nevyjímaje, vypadá v tom filmu jako dost realistický scénář budoucnosti.

Říkáte si asi – no a jako co? V prvé řadě doporučuji zajít do kina. Moje další rada je už složitější: doporučuji všem z nás, co máme zájem a energii něco posunovat vpřed, abychom trochu omezili své svaté nadšení pro technologie a zamysleli se, jak dostat naši společnost alespoň do verze 1.0. Začít se dá různě, třeba se občas usmát na sousedy a kolegy v práci. Je to na Vás (i když roboti mohou relativně brzy převzít iniciativu…).

(Psáno pro časopis Marketing & média)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *