Obchodní večeře a zážitky z nich

Co udéláte, když Vás obchodní partner v Texasu při začátku večeře vyzve, abyste všechny své zbraně položili před sebe na stůl ? Anebo když Vám personál restaurace v Barceloně začne vyhrožovat, že na Vás zavolá policii, protože chcete začít obchodní večeři už v 6 hodin večer ?

Obchodní svět se ve vztahu k obchodním večeřím zdá být rozdělen do dvou táborů. Jedni je považují za nutné zlo, druzí si je nezakrytě užívají – z důvodů, které mnohdy se samotným jídlem vůbec nesouvisejí ( ale samozřejmě mohou ! ).

 

Patřím k těm druhým. I přesto, že tyto večeře s sebou zákonitě přinášejí nikdy předtím nepoznané výzvy. Nacházím v nich jak kouzlo nepoznaného, tak i nechtěného.

Znám například velice schopného obchodníka z Turecka, který je kdekoli na světě do půl hodiny schopen zjistit lokaci nejbližší turecké restaurace bez použití Internetu. Tedy pokud v onom místě nějaká je, samozřejmě.

V Japonsku jsem se ptal, jak dlouho se mám uklánět než ze pustím do jídla. Tak dlouho jako Váš obchodní společník, bylo mi řečeno. Dovolil jsem si namitnout, že pokud se můj partner bude řídit stejným pravidlem, tak nikdy nezačneme jíst. Ano, může se to stát, zněla odpověď, ale nestává se to často. ( Pro jistotu jsem se trochu najedl už před večeří, ale ta pak proběhla úplně normálně, uklánění netrvalo ani minutu. )

V Singapuru mě s pýchou pozvali do místní vyhlášené čínské gourmet restaurace. Tsao´ts se ta kuchyně tuším jmenovala. Když jsem pozvání s mnohými díky a vnitřními pochybami přijímal, má nejistota byla ještě umocněna naším obchodním ředitelem pro Asii, který v domnění, že ho nemohu slyšet, naléhal na naše místní hostitele: „ To není jídlo pro bílého muže !“ Dovedete si představit moji nezakrytou radost, když mi pak přinesli na stůl kuřecí pařáty uvařené naprosto stejně, jako mi je moje babička vařívala do slepičí polévky když jsem byl malý kluk. S chutí jsem se pustil do jídla, které jsem neměl asi tak 40 let – a nadšení našich hostitelů neznalo mezí !

 

Vždycky chci jíst pokrmy lokální kuchyně. Dá se tak poznat hodně kulturních rysů typických nebo důležitých pro dané místo. Navíc jsem poznal, že si tak velmi rychle získáte poměrně značný respekt u vašich místních obchodních partnerů. Obchody při dobrém jídle se dělají vždycky dobře, ale při jídle, které dobře chutná vašemu partnerovi, se dělají nejlépe.

Problém samozřejmě nastává když zjistíte, že vašemu partnerovi ani tak nechutná jídlo, jako pití. Tedy pití alkoholu. Vzpomínám si na předlouhý alkoholový dýchánek s jistým Holanďanem u hotelového baru v Kolíně nad Rýnem, který skončil tak, že Holanďan nakonec prohlásil, že už se necítí jako Holanďan, ale spiše jako Dán, a že lepšího obchodního partnera nikdy neměl. Trval na tom, že věechno platí, a mou alkoholem způsobenou neschopnost mluvit si vyložil jako nezdvořilý souhlas, takže věechno zaplatil, leč žádný obchod jsme spolu neuzavřeli. Není vždycky posvícení, někdy je, bohužel, důsledkem obchodní večeře pouhé bolení hlavy.

Věčná otázka: kdo má obchodní večeři platit ? Teď vás asi zklamu, protože moje zkušenost je taková, že v zásadě neexistuje jednotné pravidlo. Já sám se snažím zaplatit, když večeřím se zákazníkem nebo s podřízeným, ale někteří lidé to mohou někdy cítit jako tak trochu degradaci. Musíte to prostě tak nějak šestým smyslem vycítit. Nemám lepší radu, opravdu ne. Snad pouze na pennsylvánském venkově je v oblibě placení takzvaným holandským způsobem, Dutch way, kdy se očekává, že každý si zaplatí sám svou část útraty. Šetrnost nade vše. Jak k tomu ti nebozí Holanďani přišli ?

V Paříži doporučuji Vaší pozornosti restauraci Bel Canto. Jedna je dokonce poblíž katedrály Notre Dame a Louvru. Nic neprozradím, nechte se překvapit. Je poměrně dražší, musíte si předem udělat rezervaci, ale opravdu to stojí za to.

Ve Frankfurtu nad Mohanem mě německý obchodní partner pro změnu ukázal restauraci, která má uvnitř místnost s předpokojem. Ten je jak od zbytku restaurace, tak od té separé místnosti oddělen zvukotěsnými dveřmi. V místnosti samotné je stůl se dvěma židlemi, pohodlná pohovka a stěny kolem dokola jsou vyzdobeny zrcadly s nesčetnými akty – jak fotografiemi, tak obrazy. Personál musí

při obsluze páru v místnosti vstoupit do předpokoje, zavřít se tam a zvonkem hosty uvnitř upozornit, že chce servírovat. Dveře do místnosti se dají otevřít pouze zevnitř. Pokud pár hostů na upozornění nereaguje, personál se tiše a diskrétně vzdálí a opakuje pokus o servírování později. Inu, proti gustu žádný dišputát. Jméno této restaurace neprozradím, jen podotýkám, že se jedná o naprosto seriózní podnik a onu separé místnost musejí páry rezervovat na měsíce dopředu, tak velký je prý o ni zájem !

Nic se však nemůže, aspoň pro mě, vyrovant jedné obchodní večeři, kterou jsem absolvoval v Brazílii v Sao Paulu. Náš broker mě pozval k sobě domů. Už to samo o sobě bylo obrovské gesto, navíc k večeři shromáždil celou svou širokou rodinu, asi tak patnáct osob. Všechny Brazilky samozřejmě vypadaly jako bohyně a já si naivně myslel, že to všechno je kvůli mě. Pak však hostitel pustil obrovskou plochou televizi, zabírající celou jednu stěnu, a zlatým hřebem večera bylo společné sledování zápasu mistrovství světa ve fotbale, které se zrovna v té době v Brazílii konalo. Nikdy bych si nedovedl představit, že věci, které se pak děly jak v bytě tak na ulici, jsou možné ! Kdo nezažil, neuvěří.

Takže co řící na závěr? Obchodních večeří se rozhodně není třeba nijak bát. Mohou Vás pouze rozličným způsobem obohatit. A jasně že nejkrásnější příběh jsem si schoval na konec.

Bylo to v Košicích, někdy v polovině devadesátých let minulého století. Přiletěl jsem něco před půlnocí, taxík mě odvezl do hotelu a protože jsem ani neobědval ani nevečeřel, chtěl jsem si dát v hotelové restauraci něco k jídlu. Bylo mi vysvětleno, že už je přece dávno zavřeno, tak jsem si chtěl objednat aspoň nějaké nealko pití. Personál měl však na každé mé přání pouze jednu standartní odpověď: nemáme. Cože, vy opravdu nic z toho nemáte, divil jsem se. No a co, zněla odpověď, za komunistů jste pil jenom jednu limonádu a taky jste vyrostl !

Přeju všem z obchodních večeří jen krásné zážitky !

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *