Analýza (nejen) čísel při řízení byznysu

Čím dál více generálních ředitelů se rekrutuje z nefinančních kruhů byznysu, např. z marketingu nebo provozních expertů, rozumějících výborně potřebám zákazníka, procesu vzniku produktů a jeho kvalitě. To samozřejmě platí i pro banky a jiné finanční byznysy: do čela těchto firem jsou jmenováni experti rozumějící finančním produktům, které vytvářejí a prodávají, nikoli experti na finanční účetnictví, finanční kontroling nebo finanční plánovací proces.

Je proto o to více překvapivé, jak houževnatě se při řízení byznysu drží názor, že základem všeho jsou čísla. Rozuměj finanční čísla o byznysu a jeho různých stránkách. „Stát – to jsem já!“, říkal Ludvík XIV. „Byznys – to jsou čísla!“, říkají mnozí vrcholoví manažeři.

Čísla jsou na tom stejně jako staré fotografie. Zachycují totiž skutečnost, která již neexistuje v momentě, kdy se na ně díváte. Tedy pokud náhodou není váš aktuální lokální čas 14:15…

Obojí je však stejně špatně. (Vnuka Ludvíka XIV. stálo první tvrzení hlavu, vrcholové manažery může dnes stát druhé tvrzení místo v managementu poté, co výsledky začnou jít dolů z kopce.)

Finanční ukazatelé o byznysu, tedy „čísla”, jsou jistě důležitým nástrojem kontroly, ať už zpětné (kvantifikace výsledků) nebo do budoucna (kvantifikace plánu). Samy o sobě jsou však spíše důsledkem řízení byznysu než autoritativním nástrojem jeho řízení.

Čísla jsou na tom stejně jako fotografie, tedy ještě přesněji: jako staré fotografie. Zachycují totiž skutečnost, která již neexistuje v momentě, kdy se na ně díváte. Popřípadě se vyretušuji tak, aby zachycovaly žádoucí budoucí skutečnost (třeba budoucí rozvoj firmy, že?).

Navíc v dnešní době jsme všichni, v byznyse nebo mimo něj, doslova zavaleni množstvím dat a velká většina z toho, co nás dnes a denně zahlcuje, jsou čísla. Shromáždit a vytřídit čísla (data, chcete-li) do smysluplné informace dá nějaký čas, a to i přesto, že disponujeme nemodernějšími informačními technologiemi. Máme dnes více a více počítačů, ale stále méně a méně kvalitních objektivních informací, o něž se můžeme při našem rozhodování v byznyse opřít. Jsme totiž doslova zaslepení množstvím čísel valícím se na nás odevšad. A to ještě nová móda megadat teprve nastupuje!

Za této situace je nesmírně těžké, ne-li nemožné, vydolovat ze záplavy kvantitativních dat onu kvalitativní informaci nutnou pro správný rozhodovací proces při řízení byznysu. Navíc, jak už jsem řekl, jsou mnohé tyto informace v momentě, kdy je obdržíme, již pěkně zastaralé! Zdá se, že

čím více čísel máme k dispozici, tím více rozhodnutí děláme na základě nekompletních informací a pomocí intuice. Paradox naší doby?

Čísla, která analyzujeme při řízení byznysu, jsou dvojího druhu: za prvé finanční čísla o našem vlastním byznyse, za druhé čísla o trhu, konkurenci, okolním světě, tedy o všem jiném kromě našeho byznysu. Když i konkurence používá pro řízení ta samá čísla o okolním světě a aplikuje při práci s nimi tytéž marketingové postupy a procesy jako vy – kde je potom vaše konkurenční výhoda? Ve zpracování těchto čísel? V jejich interpretaci a následných aktivitách na této interpretaci založených?

Možná, že částečně ano, ale stačí to opravdu k dosažení významné konkurenční výhody?

Domnívám se, že nikoli. Troufám si tvrdit, že posedlost společnosti myšlenkou, že ekonomika a byznys rovná se především kvantitativní analýza čísel a práce s nimi je jednou ze stále se zrychlujících a prohlubujících se tendenci, která má na byznys naprosto zhoubný vliv. Něco jako neustále pokračující a sebe sama utvrzující samopohyb jakéhosi nepřesného skupinového myšlení, zdůrazňujícího absolutní význam „matematizace“ ekonomiky a podnikání.

Jsme uhranutí čísly oznamujícími nám růst či pokles našich podílu na trhu, ale měli bychom být fascinování myšlenkou, že před vznikem těchto trhů žádná čísla o nich neexistovala!

Jsme uhranutí čísly dokumentujícími růst či pokles našich prodejů, ale měli bychom být fascinování otázkou, čím a kdy dokážeme jít naproti potřebám spotřebitelů tak dobře, že naše produkty kupují!

Jsme zkrátka uhranutí kvantitou, vším, co lze nějak přesně a přímo vyčíslit, místo abychom byli fascinováni kvalitativními otázkami, kvalitativními analýzami spotřebitelských a společenských zvyklostí, jejich tendencemi vývoje a projektováním jejich dopadu na náš byznys. Kde byla jaká čísla o trhu laptopů a notebooků, než se tyto objevily na trhu? Nikde, samozřejmě. Vyvinutí těchto výrobků bylo výsledkem kvalitativní analýzy společnosti a spotřebitelů.

Jinými slovy asi takhle: analýza BYZNYS čísel je pouhá analýza povrchu oceánu, něco jako analýza obalu výrobku, který chcete kompletně poznat. Totéž platí pro analýzu čísel, která se nějak VZTAHUJÍ k vašemu byznysu.

Pro současné rozhodování při řízení byznysu a pro jeho pozitivní rozvoj v budoucnosti má daleko větší význam analýza NE-BYZNYS čísel. Analýza

společenských tendencí, zvyklostí a jejích změn. Analýza číselných řad ilustrujících a popisujících problém. Analýza spotřebitele jako individua, příslušníka jistě generace a samozřejmě jako člena širší společnosti.

A samozřejmě následná kvalitativní formulace otázek a problémů a práce s nimi.

Chci zde ale výslovně říci, že tento článek nesmí být chápán jako názor, že analýza byznys čísel je zbytečná či nesmyslná nebo že není potřeba. Je potřeba, je velmi potřeba. Jen plní při řízení byznysu jinou funkci než NÁSTROJ jeho ŘÍZENÍ: plní funkci NÁSTROJE jeho KONTROLY. V této své funkci je samozřejmě tento druh analýzy čísel naprosto nezbytný a žádoucí – nikdo přece nechce, aby se byznys vymkl kontrole! Jde mi zde pouze o to ukázat, že manažeři často a rádi přisuzují analýze (nejen) čísel úlohu, která jí nepřísluší, a že toto nedorozumění může ve finále vést až k jakési „číselné paralýze“ znemožňující opravdové řízení byznysu: čím více analyzuji svá byznys čísla, tím více jsem si jist, že na jejich základě nemohu učinit správné rozhodnutí, a proto potřebují ještě více analýz byznys čísel, a ještě vice…. A tak dále. Kruh se uzavřel a výsledkem je skutečná paralýza rozhodovacího procesu.

Myslím si, že jev, který v tomto článku popisuji, je součástí daleko hlubšího a fundamentálního posunu v současné lidské společnosti, a sice odklonu od kvality („hloubky“, chcete-li) směrem ke kvantitě, množství („povrchu“, chcete-li). A ptám se, kdy už konečně přijde (jestli přijde), v historii lidstva už druhá Renesance. Můžeme s ní začít hned dnes v byznyse – a navíc z toho budeme mít hezký finanční prospěch!

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *