Kam se podělo „první P“ ?

Základních pět „P“ marketingového mixu snad není ani třeba představovat, takže jen pro pořádek: Produkt + Packaging /obal/ + Price /cena/ + Place /distribuce/ + Promotion /podpora/. Považuji za nutné ještě přidat „šesté P“, neboli Personál, k němuž je nutno se chovat stejně jako ke spotřebiteli. Šesté „P“ představuje jakýsi „Interní Marketing“, kdy produktem jsou pracovní pozice ve firmě a metody práce s jednotlivými „P“ marketingového mixu se využívají úplně stejně jako při marketingové práci s firemním výrobkem.

Čti dál →

Vyrobit není problém

Zažil jsem to nedávno na vlastní kůži. Potřebovali jsme do jednoho závodu pořídit novou plničku s velmi specifickými a přesně zformulovanými parametry jejího fungování. A světe div se ! Nenašli jsme jediného výrobce potravinářských strojů v celé Severní Americe, který by něco takového byl schopen a ochoten vyrobit. Nevadí, řekli jsme si. Prý v Číně se dneska vyrábí vše, tak se podíváme do Asie.. Zase nic! Ani v Číně, ani v Japonsku, ani nikde jinde v Asii. Evropa byla naše poslední šance. Nakonec nám nepomohla ani stará dobrá Evropa, ale ne zas tak docela. Nakonec se jedna německá firma rozhodla tuto výzvu přijmout a začali stroj vyvíjet. Po několika letech jsme byli nuceni nedokončenou plničku převézt do Ameriky a ač nejsme žádní strojaři, dokončit její konstrukci vlastními silami přímo u nás na závodě. Peníze nebyl problém. Znalosti a know-how na straně strojařských firem byl.

Čti dál →

(Ne)hezky česky

Globalizace je u konce s dechem, nastává renesance lokálních firem. Tvrdí to řada expertů a je to vidět i na našem trhu. Oslabení globalizace vytváří prostor pro domácí firmy, což je skvělá zpráva. Na trhu se stále více uplatňují lokální hráči. Přesto mám – kromě radosti z úspěchu rodinných firem či start-upů – také docela velké obavy. Lekce z některých odvětví (například z médií) jsou drsné, prostor po mezinárodních firmách lze rychle zaplnit i jiným typem firem než malými a středními. Napsal jsem k tomu proto text, který vyšel v časopise Marketing a média. Je v tištěné podobě a není k dispozici online, tak ho zde publikuji.

Carrefour odešel před časem z českého trhu, tehdy ho ještě nahradilo TESCO. Řadu odvětví naší ekonomiky však zahraniční investoři opouštějí natrvalo. Kdo je nahradí? Malé a střední firmy? Start-upy? Nebo oligarchové kontrolující trh od vidlí po vidličku?
Čti dál →

Štěstí ve firmě?


Množí se nám tu jedno nové slovíčko….. nebojte, není sprosté, je na první pohled skvělé. Je to Happiness Manager jako označení pro důležitého člena týmu pověřeného péčí o to, aby všichni ve firmě byli šťastní.

Přes velmi nadějně vypadající název má tahle nová funkce, alespoň podle mne, i řadu problémů a nejasností. Dovolím si je shrnout v následujícím textu do 2 okruhů otázek: má se o štěstí zaměstnanců starat nějaký specialista? A má firma vůbec šanci ovlivnit to, zda jsou její lidé šťastní?

Vezmu to trochu ze široka – mám rád, když se věci diskutují v kontextu. Začnu proto druhou zmíněnou otázkou. Vypomohu si i pohádkou – jako obvykle je v ní koncentrována dlouholetá zkušenost našich předků, která je často víc k věci než moudrosti dnešních teoretiků. Čti dál →

Svět se mění. Dost rychle. Politika, ekonomika, vzdělávání. Co s tím?


Narazil jsem na skvělý článek od Otto Scharmera o radikálních změnách v nahlížení na politiku, ekonomiku a vzdělávání, který mě přiměl zamyslet se také nad některými mými názory. Autor v něm diskutuje, jak bychom měli změnit terminologii, pomocí které přemýšlíme o těchto zásadních společensko-kulturních oblastech. Doufám, že bude zajímat i Vás, TříŠtíří čtenáře, tak mi dovolte přeložit pár klíčových částí a doplnit o svůj komentář.

V politice navrhuje, že bychom měli opustit tradiční rozdělení politických stran a osobností na pravicové a levicové, které už vlastně přestává existovat, a raději rozdělili politiky na otevřené a uzavřené. Uzavřenými by se dali určitě charakterizovat Trump, nově zvolený prezident Brazílie, Turecký “vládce” nebo v našem prostoru například Orbán či Kaczynski. Schramer popisuje uzavřený přístup jako ten, který staví na strachu, nenávisti a nevědomosti a tyto dál podněcuje. Projevuje se pěticí typických stereotypů chování: zaslepeností (nevidí realitu), bezcitností (nebere ohled na ostatní), krátkozrakostí (nestará se o budoucnost), obviňováním ostatních (neschopnost sebereflexe) a destrukcí (přírody, vztahů mezi lidmi a sebe sama).

Presencing Institute - axial shift

Změna os v politice

Čti dál →

Co lze čekat od spotřebitelů budoucnosti?


Vstupujeme do nového roku, což nás jako obvykle vede k úvahám, co pak nás to letos čeká….

Měl jsem koncem roku 2018 moc příjemný zážitek – jeden z mých klientů mne přizval do diskuse o tom, co lze čekat od naší společnosti v poněkud delším časovém horizontu. Byla to nesmírně zajímavá debata s více než desítkou expertů, od ekologů až po odborníky na umělou inteligenci. Mám proto dnes chuť psát o něčem vzdálenějším, než jen o tom, jaký bude ten rok 2019. Zvolil jsem si téma mému srdci nejbližší – jaký vlastně bude v delším časovém horizontu, řekněme 15-20 let, náš spoluobčan v roli spotřebitele.

Při úvahách o budoucích spotřebitelích jsem nakonec došel k tomu, že pravdu má – jako obvykle – Jára Cimrman. Asi si vzpomenete na jeho originální metodu hledání zločinců pomocí studia třídních knih. Ano, budoucí spotřebitelé už se nám právě batolí, popřípadě pobíhají na pískovišti a v řadě případů také již tupě koukají do digitálních obrazovek.

Čti dál →

2019: Odolat svodům a najít novou motivaci


Již nějakou řadu let se na konci roku, nevím proč, dostávám do poměrně zajímavé nálady. Často zírám na zarámovaný citát Jana Wericha visící na zdi mé kanceláře: „Usínal jsem s pocitem, že celý svět je v prdeli. Když jsem se ráno probudil, tak jsem měl ten pocit dál. Asi neumím spát.“

Hlavou se mi přitom honí roztodivné myšlenky, a abych si od nich ulevil, rozhodl jsem se, že se zde s vámi o některé podělím.

Nadvláda systémů a procesů, celková systemizace korporátního světa nabývá obludných rozměrů a spolu s mikromanagementem se navzájem úspěšně vyživují a vytlačují rychlost, kreativitu a podnikatelské myšlení akceptující riziko do tmavých koutů konferenčních místností.

Čti dál →

Pryč z korporace – a hurá do svého byznysu


Přesně před 3 lety, v prosinci 2015, jsme byli s rodinou na dovolené u moře v Ras Al Khaimah (jeden ze Spojených Arabských Emirátů, žili jsme tehdy v Dubaji). Seděl jsem večer sám u moře, poslouchal vlny a přemýšlel o životě. Tehdy jsem si napsal do deníku – autentická citace: “ma prace je uspesna, umoznuje mi pohodlny zivot a dost svobody. ale celkove je to ztrata casu a mrhani talentem. takze cokoliv jineho bude mit vetsi vyznam. co ma vyznam? rodina, pohyb, more, ucit se, ochrana prirody, survival / leadership / sailing / freediving”. Tak začala nová cesta, od super-manažera 🙂 v nadnárodní společnosti k vlastnímu online byznysu.

Vlastní byznys má své výhody, např. kancelář na zahradě (v mém případě v džungli)

Vlastní byznys má své výhody, např. kancelář na zahradě (v mém případě v džungli)


Jak úspěšně zvládnout 20 let práce pro velké firmy, pak v nejlepším odejít a začít stavět svůj vlastní online byznys? Musí člověk vždycky přesně vědět, co chce, nebo stačí následovat intuici, případně spoléhat na náhodu? Dnešní článek je má osobní “story”, doufejme, že pro naše TřiŠtíří čtenáře zajímavá.

Čti dál →

Kámen se dal do pohybu. Díky e-commerce.


Ve fotbale jsme se propadli do okresního přeboru, ale v e-Commerce hrajeme evropskou extraligu. Máme největší počet e-shopů po přepočtu na obyvatele, jsme absolutní jednička v podílu online prodeje nepotravin, sídlí u nás několik predátorů, kteří vyrazili dobývat zahraniční trhy, zmiňme alespoň Alzu a Notino.

O úspěchu v dnešním kamenném obchodě rozhoduje zákaznický zážitek. A o pozitivní příklady není nouze: viz třeba ikonický Chelsea Market v New Yorku. Čti dál →