Přijímání nových zaměstnanců

Osobně si myslím, že zvládnutí procesu přijímání nových kvalitních zaměstnanců je alfou a omegou veškerého manažerského úspěchu. Bez šikovných a dobrých lidí se řítíte do záhuby.

Jedinou alternativou je udělat všechnu práci sám ( sama ), ale to od určité velikosti byznysu nebo stupně řídící struktury prostě nejde. ( Pokud si stále ještě myslíte, že to jde, tak vám vřele doporučuji ihned podat výpověď a rychle si zajistit lůžko v nejbližší nemocnici proslulé svými úspěchy při léčení kardiovaskulárních chorob. )

Především si velmi dobře ( a písemně ) zformulujte, co vlastně na trhu pracovní síly hledáte: někoho, kdo bude pracovat na „ systemizované“ pozici nevyžadující nic než přesné plnění předepsané činnosti, nebo někoho, od koho očekáváte flexibilitu a kreativní řešení problémů ? Hledáte „hard skills“, neboli schopnost něco umět udělat, nebo „soft skills“, tj. schopnost zajistit, aby někdo jiný něco udělal ? Nepodceňujte tuto úvodní fázi přijímacího procesu, protože na kvalitě této Vaší vstupní informace závisí kvalita kandidátů na danou pozici. Navíc ne vždy to budete pouze Vy sám / sama, kdo bude s kandidáty přijímací rozhovor vést, takže nestačí, když Vy přesně víte, co a proč chcete – musí to stejně přesně vědět i všichni ostatní manažeři, kteří se budou na výběrovém řízení nějak podílet.

Popis pracovní síly, kterou hledáte, musí mít určitou formalizovanou strukturu, ale nesmí být formální ( ve smyslu byrokratické formy válcující pragmatický obsah popisu ). Co vlastně hledáte? Znalosti, dovednosti nebo zkušenost ? Spousta manažerů si vůbec neuvědomuje rozdíl mezi těmito pojmy ! A čemu dáte při výběru přednost: znalostem nebo osobnosti kandidáta ? To je moc zajímavý problém – já například na základě svých vlastních zkušeností vždy při výběru upřednostňuji osobnost před znalostmi. Ty se totiž dají naučit, ale určující rysy osobnosti člověka nepředěláte.

Čemu a proč dáte při výběru přednost: zkušenostem, znalostem, dovednostem nebo osobnosti kandidáta ? Čti dál →

Six Wild Stories aneb jak jsem přijímal nové kolegy

Přijímání nových zaměstnanců je nepochybně důležitá součást práce každého, kdo kdy řídil něco podobající se firmě, instituci či dobrovolné organizaci. Štíry nevyjímaje. Zážitky a zkušenosti manažerů jsou v řadě směrů obdobné a velmi dobře sepsané do mnoha chytrých textů. Pokud mám ambici Vás zaujmout (a to tedy mám!), musím na to kreativně. Po zralé úvaze jsem se rozhodl, že se nechám inspirovat skvělým argentinským filmem, který byl před nedávnem promítán v českých artových kinech pod názvem Divoké historky.Přicházím proto se shrnutím mým zkušeností s přijímáním nových kolegů v obdobné struktuře i pojetí: v 6 docela divokých mini-příbězích. A taky to celé pěkně konfliktně, prostě divoce, uvedu. Američané občas říkají, že „management is most of all about hiring and firing“. Já si naopak myslím, že pokud musíme hledat nové lidi vně firmy, je to vlastně přiznání chyby a nefunkčnosti naší organizace i nás osobně.

Nejlepší je, když za vámi zájemci o práci sami proaktivně přijdou. Sci-fi? Ne tak zcela – viz studenti retail managementu v Kyjevě, kteří za mnou nedávno přišli po přednášce na univerzitě se zájmem pracovat pro české firmy. Čti dál →

Noví zaměstnanci – přijmout či nepřijmout?

Tato otázka úplně nedává smysl, že? Bez nových kolegů se prostě neobejdeme. Ale jak je přijmout, aby nám vzkvétali, pilně pracovali, neodmlouvali, spokojili se s málem, bojovali za firmu, spolupracovali s ostatními, starali se o zákazníky jako o své vlastní? Tak, abychom je nemuseli za pár měsíců vyhnat a pustit se do výběru znovu s pocitem ztraceného času… Požadavků je někdy tolik, že je ani nemůžeme splnit.

Pro interview je třeba vybrat správné místo…tady Hammamet, Tunisko, vybíráme CFO

Dnešní příběh na www.tristiri.cz  je tedy o náboru. Získávání nových a schopných zaměstanců. Jak na to a také pár příhod z praxe. Čti dál →

Místo na slunci aneb kritické problémy výrobce potravin ve 21. století

Je skutečně nejdůležitějším problémem dnešního výrobce potravin kolik jeho výrobků se prodává v promočních akcích ? Nebo jestli retailový obchodník prodává za ceny nižší než jsou výrobcovy náklady na výrobek ? Nebo zalistovací poplatky a finanční podpora marketingových aktivit retailového obchodníka ?

Tedy vlastně pouze vztah výrobce a obchodníka, všechny jeho skřípající plochy, racionální či politicky rozjitřené problémy ? Sledujete-li kolik času a pozornosti se věnuje odborným diskusím na toto téma ve veřejném prostoru, v médiích a na konferencícíh, s úžasem zjišťujete, že zřejmě ano.

Jsem přesvědčen, že nic není vzdálenější realitě než tato pseudodiskuse. Expertní diskuse o postavení výrobce potravin v ekonomice by měla být dnes intenzívně vedena o úplně jiných problémech. Pokusím se v tomto článku některé z nich nastínit a podotýkám, že každý z nich by si zasluhoval opravdu hlubokou analýzu.
Čti dál →

Obchodní večeře: potěcha i prokletí

Dohodl jsem se s ostatními štíry, že tentokráte dáme nějaké odlehčenější téma, abychom pořád nemudrovali jen o složitých tématech top managementu. Takže jdu psát o jídle na služebních cestách. Pro člověka neznalého života v mezinárodním byznysu to asi může být dost jasné: ti chlapíci v kvádrech si pěkně létají, povalují se v drahých hotelech a mastí si tlamy v luxusních restauracích.

Pro ty z nás, kdo tuší, jak je to doopravdy, je téma stravování během obchodních cest povětšinou daleko méně sexy. Řada z nás si asi v prvé řadě vybaví děsivě nepravidelnou životosprávu, hnusné jídlo ve většině aerolinek, pozdní večeře končící bezednou nocí v hotelu s tunou nestráveného jídla v žaludku.

Pokusím se ale o vyvážený pohled a v následujícím textu se budu snažit vzpomenout na nejlepší, nejhorší a nejzajímavější kulinářské zážitky z obchodních večeří.

Tohle byla asi jedna z nejzajímavějších večeří mého života. Diskuse s hostitelem, saudsko-arabským šejkem, byla skvělá a moc jsme nevnímali, co jíme – i když to chutnalo velmi dobře. Když jsem pak tuhle fotku ukázal svému otci, zanalyzoval situaci velmi briskně slovy: „ty jsi sežral velblouda!“. Čti dál →

Obchodní večeře a zážitky z nich

Co udéláte, když Vás obchodní partner v Texasu při začátku večeře vyzve, abyste všechny své zbraně položili před sebe na stůl ? Anebo když Vám personál restaurace v Barceloně začne vyhrožovat, že na Vás zavolá policii, protože chcete začít obchodní večeři už v 6 hodin večer ?

Obchodní svět se ve vztahu k obchodním večeřím zdá být rozdělen do dvou táborů. Jedni je považují za nutné zlo, druzí si je nezakrytě užívají – z důvodů, které mnohdy se samotným jídlem vůbec nesouvisejí ( ale samozřejmě mohou ! ).

  Čti dál →

Veselé historky z obchodních večeří

Jíst či nejíst, pít či nepít? Toť otázka! Zvláště když sedíte na obchodní večeři s čínskými partnery v Šanghaji, stůl se prohýbá dobrotami a vy nemáte ani tušení, co je půlka těch pokrmů na otáčejícím se kole uprostřed stolu. Jídlo, které vypadá jako had (taky se později ukáže, že je to had) se k vám na točně nezadržitelně blíží, kolegové si vesele nakládají a vy víte, že během 15 vteřin se budete muset rozhodnout…

Dnešní příběh na TřiŠtíři je tedy o obchodních večeřích, etiketě, kulinárních a kulturních zážitcích a samozřejmě i o veselých historkách z restaurací po celém světě. Určitě jste rovněž zažili nějaké povedené příhody – napište nám do komentářů ať se něco dozvíme a samozřejmě také naši ostatní čtenáři.

Čínský otočný stůl – skvělý vynález

Čti dál →

Tyranie čísel při řízení byznysu

Stalo se vám už někdy, že jste se ve firmě dostali do stavu “paralysis by analysis”, česky asi
podobně “paralýza analýzou”? Co jste udělali? Jak se vypořádat se situací, kdy máte pocit,
že čísla a různé údaje ovládly firmu a management se nerozhoduje, jen čeká na další a další
analýzy? Čísla jsou pro řízení byznysu rozhodně velmi důležitá, ale je potřeba dát pozor,
která čísla a jak často sledujeme, a také kdy je potřeba se rozhodnout na základě
dostupných informací a nečekat na nějaké další, nové, protože jinak budeme čekat navždy.
O těchto manažerských dilematech, která všichni pravidelně zažíváme – nejenom v práci, ale
často i doma 😉 je dnešní článek na našem blogu.

Dan pracuje na zahradě

Pšeničné pivo a práce na zahradě často pomohou ignorovat zbytečné firemní údaje

Čti dál →

Analýza (nejen) čísel při řízení byznysu

Čím dál více generálních ředitelů se rekrutuje z nefinančních kruhů byznysu, např. z marketingu nebo provozních expertů, rozumějících výborně potřebám zákazníka, procesu vzniku produktů a jeho kvalitě. To samozřejmě platí i pro banky a jiné finanční byznysy: do čela těchto firem jsou jmenováni experti rozumějící finančním produktům, které vytvářejí a prodávají, nikoli experti na finanční účetnictví, finanční kontroling nebo finanční plánovací proces.

Je proto o to více překvapivé, jak houževnatě se při řízení byznysu drží názor, že základem všeho jsou čísla. Rozuměj finanční čísla o byznysu a jeho různých stránkách. „Stát – to jsem já!“, říkal Ludvík XIV. „Byznys – to jsou čísla!“, říkají mnozí vrcholoví manažeři.

Čísla jsou na tom stejně jako staré fotografie. Zachycují totiž skutečnost, která již neexistuje v momentě, kdy se na ně díváte. Tedy pokud náhodou není váš aktuální lokální čas 14:15… Čti dál →

Analýza a business: jak se to rýmuje?

Od nedávné doby žijeme ve zcela novém světě: Brexit a vítězství Donalda Trumpa dokázaly většinu z nás dost drsným způsobem přesvědčit, že jsme věřili špatným božstvům. Naše pevná víra v rozhodování založené na faktech je asi založená na méně pevných základech, než jsme doufali. Nacházíme se ve světě, kterému se velmi nehezkou novoangličtinou říká „post-truth-world“. Postaru bychom asi řekli, „pravda nevítězí“, respektive zase tak moc nikoho nezajímá. Do čela se derou noví vůdci národů (a bohužel i firem), kteří pracují s fakty velmi „kreativním“ způsobem. Nejenom že používají fakta velmi účelově, ale často velmi záměrně zaplavují mediální prostor spoustou blábolů, polopravd a zjevných lží. Velmi umně tak zamlžují realitu a jsou schopni lidi přesvědčit, že kolečko je hranaté a bílá je černá (a o 3 roky později zase naopak).

Ani velmi sofistikovaná analýza někdy nepomůže – třeba když je firma úplně mimo trh a analyzováním toho, kde je, nemá šanci najít cestu tam, kde by měla být

Čti dál →